Brněnské výlety: Babí lom

Babí lom je od jakživa spojován s čarodějnicemi, takže Blair witch repelent a můžeme vyrazit. Naposled jsem tam byla asi jako teen a teď nádherně vyšlo počasí. Blbnutí o Tribeči, True Detectivovi a Hýkalovi povinnost.






Houbařka - Viktorie Hanišová

Ačkoliv tu paní Hanišová není žádný nováček tak její prvnotinu tu máme jako poslední. Mladá Sára
žije v lese, v rozpadající se chaloupce a její jediné zaměstnání je sběr hub. Všechno se změní umrtí její matky a otevřením starých ran v rodině.

- nechci tu spoilerova, protože Houbařka je hodně silný příběh, který si zaslouží aby ste byli překvapení jako já
 - Rekonstrukce předchozí 
- tuhle bch ovšem víc přirovnala Anně Bolavé

Salon Eliott - Jean Marsh

Příběh dvou sester které po smrti svého otce se musí postavit na vlastní nohy. Beatrice a Evangeline nemají peníze, bohužel ani nic neumí protže je jich otec držel zkrátka. Jenomže dvacátá léta dvacátého století byla plná změn a ženy už se pomalu zbavují nejn korzetů ale i toho že patří za plotnu. Tak si obě sestry řeknou že se už nenechají využívta zbytkem rodiny a půjdou za svými sny. Jelikož jsou velmi zdatné v šití a navrhování a zjišťují že ženy nemají šaty jaké by chtěly tak se rozhodnou to změnit.
+ krásná obálka
+ hlavní hrdinky jsou občas trochu neschopné ale odpouštím když vím z jakého byly prosředí

Druhá polovina ledna

Leden je ten měsíc, kdy se buď nic neděje nebo se toho děje až moc. Všechno začalo tím že se k Příšerným příbuzným podhrabal šílený pes od sousedů a ano potrhal Maxe. Naštěstí je hafík i příbuzní v pohodě, ale fakt příjemný to nebylo a hodně sem se o ně bála.
Potom za mnou přijel parťák, protože tu měl nějaké vyřizování. Což bylo super. Teda bydlíme daleko od zastávky a jiné haluze, ale co už tohle jsme čekali.
Taky mám letos dost cílů ( přecevzetí mi přijde divný a vytváří tlaky) jedním z nich bylo najít si dobrého psychologa což je zatím jako lozit v žabkách na Everest. Zatím nejlepší kandidát byla sousedovic kočka, která mě velice profesionálně vyslechla u kompostéru.
Letos jsem poprvé a asi né nappsled vyráběla diář, za prvé relax a terapie za druhé mám vlastní bulet journal do stovky a podle svých potřeb.
Škola je taky dílo. Jako depkařím a hroutím se pořád z diplomky. Ale když máte zase zpátky svoji studijní skupinu tak mraky jsou v dáli. Taky tak trochu uvažuju nad doktoranským.
Navíc jsem jetě nachcípaná což je vyloženě třešnička na dortu.

Servant

Tahle mini serie ke mě přišla uplnou náhodou, ale sedla mi do v kusu. Protože divno, creepy,  house goals
horůrkový psycho je moje.
Navíc seriál měj pod křídlem M. Night Shyamalan, který má na svědomí třeba Vesnici, Znamení nebo Rozpolceného a řadu jiných věcí. Jenomže on je ten tvůrce co rád hraje s divákem a jeho ukončení filmu bývá občas jak to říct rozpačité.

Hlavní hrdinový krásný pár on šéfkuchař byl i na Netflixu on reportérka, jejich obří dům je tak nádherný ( že bych tam bydlela a mohl mě staršit kdo by chtěl) a ještě mají miminko. A právě to je chvíle kdy k nim přichází chůva, která se má o malé starat. Jenomže Jericho jak se dítě jmenuje je mrtvé a místo něj je pannenka, protože jeho matka se zhroutila a tohle jí má pomoci. A jak to znáte tady se začnou dít ty divno věci.

+ velká pecka, navíc díly mají jen půl hodiny
+ herecky potěšil Ruper Grind
+ ten dům ach ach ach
- jediné mínus konec, ale třeba bude další serie

Tajemství sídla Craven Manor - Darcy Coates

Po duchu domu Ashburnů, který je hned pod tímhle článkem jsem v knihovně našla i druhou knihu
od autorky. Sice první nebyla žádná pecka, ale nebyl ani uplné zklamání.

Hlavní hrdina je pro změnu mladý muž jménem Daniel. Ten je chudý jak kostelní myš bydlí u otravného Kyla, který mu pomohl ale jinak ho prachsprostě využívá. Jednoho dne najde dopis s instrukcemi že by se mohl stát správcem síla Craven Manor. Což je super, ale jak to tak bývá tak cítí háček. Sídlo je v lese, rozpadáse a instrukce o jeho péči jsou více než divné. Jenomže Daniel nemá moc na výběr tak místo bere.
Bacha spoilery!

Duch domu Ashburnů - Darcy Coates

Většina knížek o strašidelných domech prostě kopíruje Dům na kopci od Shirley Jacksonové, což je takový
pra předek klasických starši domových hororů. Jenomže na původní knížku má tak jeden z deseti a nalijme si čistého vína ani tahle ne.

Hlavní hrdinka Adrianne zdědí dům po své vzdálené příbuzné Edith. Ten je opředen spoustou děsivých historek. Jenomže Ardianne a její kocour Wolf mají dvacet dolarů v kapse tak bere dům jako svoji šanci na lepší život. To že není s domem něco v pořádku je přijde již od první chvíle, jenomže najde si zde kamarádky a všichni místní jsou tak hodní. Postupně se navíc snaží vyřešit kdo byla Edith, co se v sídle valstně stalo.

- hlavní hrdinka byla docela hodně neschopná, ale v druhé půlce knížky už se zlepší
-  knížka je v některých pasážích psaná stylem školní slohovky rozjuchanýho teenagera
- strašně promarněný potenciál
+ rychle se to četlo plus to má fajn kabelkový formát

Toss A Coin To Your Witcher

Od Vánoc ji pořád miluju a ani česká verze není špatná zvlášť když si jí často prozpěvuju.

Gentleman Jack

Tahle miniserie mi v létě trochu unikla, což by bylo škoda protže je to hotový diamant.

Píše se rok 1832 Anna Lister velmi zajímavá žena, které cestuje je oděná v černém skoro pánském oblečení
se vrací na své panství které zdědila po předcích. Jenomže panství je trochu sešlé, nájemíci dluží peníze a chtěla by znova otevřít uhelný důl. To nemůže charismatickou Annu zastavit, navíc má tahák v rukávu vdát se ovšem ne za muže ti ji nezajímají, ale za ženu pochopitelně dostatečně bohatou. Vhodná partyje je Ann Walker bohatá a velmi krásná dívka, které žije kousek od ní. Ann je velmi křehké stvoření, které má otravné příbuzné kteří jsou na její bohatství skoro přisátí.

+ jedna z nejlepší historických mini serii, která je založená na živé historické postavě, protože Anna Lister opravud existovala, psala se deníky ( které jsou zde také zmíněné) které nebyli rozluštěny dlouhá léta a povedlo se to až před pár lety
+ kostymí, herci hlavní ústřední duo Jones a Rundle ( tu mám zafixovanou z Peaky Blinders a tady ukazuje jak moc tvárná herečka je)
+ hudba a  hlavní písnička Gentleman Jack


Nevítaný host - Shari Lapena

Shari Lapena zde rozhodně není žádným nováčkem pod jejích dvou knihách Někdo cizí v domě a Manželé od vedle, kterým jsem vyčítala že jsou plytké a plné až moc divných a dramatický zvratů. Navíc mi u obou knih taky vadilo jak jsou příšerně překombinované.

Nevítaný host směle pokračuje v téhle tradici, navíc je těžce našroubovaný na Deset malých černoušků od Agathy Christie. Jak již tušíte děj je o skupině uplných cizinců, co tady lehké osvěžené oproti klasice jedou na víkend a uvíznou v hotelu doříznutí do světa. Protože staré dobré jednavacáté století, všchni víme, že právník možná zabil svou ženy možná taky ne, byl očiště a poté povláčen bulvárním blátem, jedna je válečná novinářka, druhá spisovatelka, bohatí snoubenci, znudění manželé, dvojice kamarádek, majitel a jeho syn. Tahle skupinka je spolu protože sněhová bouře a plytký děj. No a pak se konečně na scéně zjevuje mrtvola a to snoubenky bohatého mladíka. Kdo by ji však chtěl zabít? Jak to tak bývá mrtvých se tam za chvílí válí víc.
Kniha má všechny negativa těch předchozích. Navíc tím že je tady opravdu hodně postav, tak jsou všichni jenom trochu načrtlí nebo ještě lépe zoufale ploší.
Co je na téhle knížce ovšem velké plus díky kterému ji nezatracuji, je že ji přečte fakt rychle, špatně se odkládá a všechno do sebe na konci jakš takš zapadne.

Jak nám ten rok začal

Tenhle rok mi hned na začátek přinesl hned několik divno věcí. Na začátek třeba to jak sme měli na plotě pověšený ubrus v pytlíku s jménem Příšerných příbuzných.  Na půl  jsem čekala že je prokletý a uškrtí nás, protože byl fakt špinavý, smrděl a byl prostě divnej.  Posléze jsme zjistili že je dvacet let starý a od nějaké jejich známé. Ta si asi teď vzpoměla že jim ho musí vrátit, z nějakého důvodu. Zase palec nahoru za to že si pamatují, kdy a komu co pujčili.


Škola je zatím tak nějak v pořádku. V klídu písánkuji diplomku. Potěšilo mě pozitvní hodnocení mojí eseje, kterou jsem musela přepisovat, když mi Rodič řekl že uplně přiblbá. Takže tomu ego narostlo až do nebe, protože tak hezky si chodila na přednášky s účastí tak si to teď nepokazíš. Jop čtyři kredity
jsou doma.

No a společenský život je taky docela haluz, protože občas potkáte lidi se kterýma si rozumíte. No a občas bum a jdete na divný výlet.

Jelikož celý můj život si vesele dávám pod hastag  #zahradnizivot a v zimě by člověk řekl že se nic neděje tak to děje. Sousedské rozbroje bují i v zimě. Navíc když vy jste součástí dramatu, jak z Vražd v Midsmaru, tak to není uplně super začátek a konec roku.

No tak to byo na začátek roku asi všechno. Jaký je váš začátek roku?


Anežka - Viktorie Hanišová

Druhé setkání s paní Hanišovou.

Julie je sebevědomá, ambiciózní a úspěšná. Jenomže v jejím plánu je jedna věc co jí chybí a to je dítě.
Nechce ledajaké dítě. Její vysněná Anežka bloďatý andílek s cůpky. Jenomže jak to tak bývá nic njede podle plánů. Tak se dostává až k miminku Ágnes, kterou adoptuje. A tak si místo miminka doneso klubíčko  vlastních pochyb, předsudků a lží. A tak ty dvě žijí v destruktivním temném vztahu.

- stejně jako Rekonstrukce na nic konec
+ silné čtení od kterého se neodlepíte 


Matčina hra - Sandie Jones

Emily dlouho nemohla najít toho pravého a pak najednou potkala jeho Adama. Perfektní muž do
kterého se hned zamiluje. Jenomže on se občas chová trochu divně. Za to ovšem může jeho matka Pammie o ní tu běží, pomalu vvíc než o něj. To je zlá tchýně par exelance. No a jak to bývá Emily se jen tak nevzdá a nenechá své vysněného muže odejít.

 - ach vy módní knihy
- tohle byla teda pěkná kravina
- blbka hrdina debil hrdina
- ale četlo se to rychle a dokonce to má i pár husto obratů děje

Jako v nebi, jenže jinak - Aleš Palán

Šumavští samotáři byli pro mě dítě slunné Moravy vzdálení jako by žili na měsíci, navíc jsem ke knížce
přistupovala s tím že teď z každého stal samotář (nebo jím chtěl být  když o tom musel postnout tak milion storíček a pak mi říct jak sem moc dospělá, když mám týdennín plán nákupu). Ovšem druhá kniha mi opravdu učarovala a ačkoliv s hodně věcmi co tu padly nesouhlasím tak mi to tady bylo prostě bližší.
Výběr samotářů je tady podobný zase tu mámě dvě ženy jedna ovšem žije na samotě skoro celý život a druhá si vesele kupuje oříšky přes internet a píše si s kamarády, ale žije uprostřed hor. Potkáme tu dva pány co mají zvířata jako hlavní, ale oproti šumavským kolegům se o ně starají  na výbornou a je tu vidět láska. Kromě samorostů co si libují v tom svém tu máme i františkánského mnicha a malíře.
Co jsem minule nepochválila a zpětně mě to mrzí je ta obří práce, to vložené srdce pana Palán, protože obě knihy jsou obří kus práce a jeho milé rozhovory jsou úžasné. Taky musím pochválit fotografie Johany Pošové, které tu v černobilé verzi působí skoro jako z post-apokalyptického filmu.

Pf 2020

Tak hodně štěstí, zdraví, spokojenosti a všeho dobrého pro všechny moje milované čtenáře a náhodně kolemjdoucí.

Brněnské výlety: vánoční edice

Díl třetí mezi sváteční výšlap

Dnes se zaměříme na výšlap, který je super ať už je mezi svátky, nebo prostě se jenom jet podívat, dva trošku mimo a jeden hned v centru.

Babí Lom a Lekovadlo - první jmenovaný je rozhledna  krásná příroda atd. a navíc jasně že tady starší, jsou tady temné síly atd.
Lelkovadlo je zase socha, která vás zbaví lelků což se do dalšího roku hodí.

Přehrada v zimě
Zní to trochu jako protimluv, když je zima, ale ještě nemrzne, aby člověk šel bruslit (což na přehradě fakt nedoporučuju pokud není fakt hodně pevný led.)
Jenomže krom super dostupnosti to tady vypadá pohádkově, nebo jak z fanatsy filmu když se válí mlhy všechno je opuštěné. Navíc žádní lidé to je velké plus.

Zimní špilberk
Kromě toho že doporučuji zkontrolova zda vás nezaujala některá z výstav, tak zimná hrad má zvláštní atmosféru.  Není tu tolik lidí, můžete sí hrát na to že jste ve fanatasy což potvrzuju z vlastní zkušenosti ( pokud hlavně jdete s někým kdo supí za vámí a brble že tenhle hrad je taaak vysoko)


Co mi Ježíšek schoval pod stromek

Letos jsem dostala úžasné dárky, sama sobě jsem dala třidílné zrcadlo, které až kole něj dodělám sem rozhodně dám. Tyhle dárky jsou srdcovky a mám  z nich obří radost. Pyžamo a teplé ppnožky jsou taky fajn ale fotogenické jako krystaly prostě nejsou.
 Úlovky z burzy minerálů v Tišnově - tyrkenit, křišťál a turmalín a da prsteny taky s kameny ( jop zapoměla jsem jak se jmenují), organizér a štětce všichni víme jak miluju kosmetiku
Naprosto boží šaty  ala Wednesday co Rodič ( který je přesně ten typ co huhlí ježi tam nic nenajdu na sebe a pak najde jednu epickou věc pro mě) uplně náhodou našel v sekáči za cenu, kterou sem radši ani nebudu psát a mám z nich radost až na půdu.

Vánoční trhy

Brno je prostě rok od roku hezčí. Pro ruské kolo na moraváku mám speciální slabost.




Brněnské výlety: vánoční edice

Díl druhý kulturní


Miluju Vánoce a předvánoční dobu, jenomže vidět po sto padesáté vánoční trhy je už trochu nůďo a do nákupáku by ste mě dostali leda heverem (nákupák je z nějakého důvodu pro stoustu lidí synonyme vánoční nálady). Mikrodobrodružství volá. Takže letos tu bude menší seriál výletů s jedním až čtyřmi tipy co se dají zvládnout i po zkoušce, o víkendu, nebo hop šup a byli testovány na několika lidech z nichž několik nemělo rádo Vánoce. Po prvním díle věnovaném betlémům je tu díl druhý, který patří třem kulturním tipům.
První dva jsou výstavy, jako bylo mi jasné že vy moji milovaní čtenáří asi neoceníte nějakou šílenou věc v bývalé mrazírně takže jsme vybrala dvě které jsou takové víc přístupné, nemusíte si dloize študovat co tím chtel kdo říct a jsou velmi pohodové na projití. Nicméně pokud vaše srdce touží po něčem jiné tak se nebojte mi napsat a celý jeden článek bych tomu věnovala.

Ondřej Sekora - Mravenčí  jiné práce odkaz na výstavu sice možná trochu pro menší nicméně,
mzm poslední dobou dost vstává z mrtvých a výstava vypadá opravdu dobře, navíc z ní bude vycházet monografii, takže to nemůže být  špatné. Navíc Dietrechsteinský palác je na Zelňáků taže odskok z trhů.




Brno předměstí Vídně
 Jedna z nejhezčích výstav a to neříkám jenom prot že je o devatenáctém století. Zjistíte jak bylo Brno propojené s Vídní a že tohle fakt není nadávka. Kromě výtvarného umění jsou zde i předměty tehdejš denní potřeby jako keramika a šaty.






 Divadlo - Louskáček
Kdy jindy jít na něj než o vánocích, navíc je to jediná příležitost kdy jej vidět. takže šup do Janáčkova divadla, které je teď i nově zrekonstruované.