The dirt movie


Sex, drogy a Motley Crue


Knížku mám fakt ráda a o filmu se mluvilo fakt hodně dlouho, takže žádné jedem na vlně Mercuryho.
Tehle film, který si hodně nebral servítky. takže temná strana slávy, explicitní sex a i ta scéna s Ozzym u bazénu....

Film začíná jako knížka na začátku s malým Nikky Sixxem. Začátek kapeli jak se kucí dali dokupy. Nechybí žádné zásadní okamžiky a neochudí nás film ani o ty hustá nechuťárny. Jediné co bych vytknula je že jim hodně přidali, takže jsou hezčí a v podstatě za všechno může zkažený dětství. Koukalo se na to ale fakt hezky, i když jejich vztahy k ženám byly fakt hnus a fakt sem čuměla že jim nikdo nedal po hubě.
Hodně bych vytkla zmatečnost děje, poud nejste fanoušek tak se budete ztrácet. Jo a vynechali Pamelu, což bylo trochu jasný.



Zahradní okénko: Nemáš těch kytek už dost?

Tohle je jeden ze zásadních problémů zahradničení a pěstovaní, řadí se někam mezi problémy s plevelem, škůdci a počasím. Jenomže narozdíl od problémů s hryzcem a přivoláním deště je tady jen jedna správná
odpověď. Jasně že ne! Pochopitelně řečená dost důrazně a s plameným zápalem v očích. (Být superhrdina tak ste hned superzloun.)

Je zajímavé že se tahle otázka netýká jenom pěstitelů pokojovek, ale i venkovních zahradníků. Všetečné
otázky je provázů i u salátů. Dvacet salatů? Jako vážně co s nimi budeš dělat? Jsou dvě možnosti dát vyčerpávajíci odpověd, nebo dotyčného nacpat do kompostu ( no dobře to druhé berte trochu s nadsázkou). Protože ve chvíli kdy máte pocit že už máte všechny rostliny co jste chtěly. Tak zjiste že máte místečko takové pěkné, kam by se něco hodilo.

Tohle mimochodem potkává skoro každého pěstitele i nás co razíme slow plants ( jakože se vyhýbám rycho vypěstovaným kytkám ze supermarketu a pinožíme se semínky, ale podrobně až jindy).
Navíc jako zahradník zjistíte že najednou máte jakýsi moc společenský život ( tohle si tu taky někdy pořádně rozeberem) a znáte strašně nových lidí co vám nabízí: semínka, řízky, sazenice, přebytky, nadbytky, výměny, záměny, rostliny co jim zbyly, kytky co se jim u nich nedaří. Jim prostě nemůžete říct ne. Dyť by ta chudina skončila v koši, to prostě ne.

Rostliny na vás zkrátka vykukují odevšat. Protože jak vyjdete ven a nemusí to být krásné a vznešené hledání inspirace, ale obyč výlet pro rohlíky, zjístíte že o dvě ulice dál jim nezmrzly oleandry přes zimu. Jako po těch už tak dlouho toužím a nikdy jsem do nich nešla právě kvůli tomuhle, ale tohle všechno mění žejo. Jůha a tihle mají tak krásný šeřík a dvojbarevný světlě a tmavě fialový. Fialový chápete to a tak krásně voní. Co na tom že pak bude velký skoro jako Hulk a zaberu místa jak blázen, ale voní a je fialový. To je neprůstřelný argument. O tom kolik má kdo druhů rajčat radší mlčím a tom kolik jsem jich měla já loni taky. Tohle je taková temná strana zahradničení, trochu Dart zahradník Vader.

Virtuální svět sociálních sítí je ještě  horší. Instagram je boží na inspiraci, ale taky vás namlsá vším možným. Počkat to jde tak dobře rozmnožit. Já dokonce vím kdo to má bude řízek juhůů. Navíc tolik krásných interiiérů. eklektické, moderní, staromilecké. Módní kytky, kvetoucí kytky kaktusy, návraty, stálice, halt jsem jako dítě v cukrárně. Insta není jenom na ty indoor a urban jungle, jsou tu tak krásné anglické zahrady. Velké, malé, ale jedno mají společné obří úrodu nadprůměrných rozměrů a slepice s chovám návštěvníka národního divadla. To jednoho inspiruje, naštve, trochu zavídí a chce to domů,
všechno možná až na ty slepice.

Facebook, ať si o něm říká kdo chce co chce o úpadku apod. Stále je to nástroj, který ovládá temnou magii jménem algorytmi takže vám začne podstrkovat různé skupiny jako rostliny a péče o ně, zahraničení. Tohle je ještě horší než insta, protože jsou to čeští pěstitelé, takže by se to od tam všechno zvládlo žejo. Jsem z Moravy, takže co vypěstoval někdo na severu zládnu s prstem v nose žejo.

Navíc věština skupin je uzavřených a abyste se do nich dostali tak musíte dělat test a jeden byl i s určováním kytek a krátkou esejí proč by vás měli vzít. Teď uplně nevím jestli jsem nevyzradila nějaké hrozně tajemství a už se nedozvím kde je tajemná komnata. Většina skupin a vás chrlí boží zahrady, spoustu rostlin co nešla rozmožit a ejhle. Znáte to o kutilství tak tady to má asi tak level jinde, vlastnoručně vyrobené květináče no problem, vlastní návrhy a vykopy kde čeho no problem.

Co nejvíc teď hýbe je zmijovec. To je ta kytka co když kvete smrdí jako zkažené maso, ale jinak je úžasná a rozhodně ji chci. Takže teď vídám přehlídku kasajících se pěstitelů zmijovce čí je vyšší, tlusčí, líp vybarvený a skoro nesmrdí.

Kupidovu dnes se již neřeší tolik kam s tím jak by řekl Neruda, takže kam s kytkami, dnes vám od diy po ikeu vychrlí internet tolik možností až se vám hlava zatočí a vy můžete dál snít a plánovat.

Na konec rostlin ať už jedlých nebo okrasných není nikdy dost. Věděli jste že tohle řešil už Čapek kolik kytek je moc kytek. Frida Khalo to nejspíš moc neřešila když měla velkou zahradu a rostliny všude. Hildegarda z Bingenu měla celý kláštěr a jeptišky tak ta se měla. No a Gregora Mendela to nejspíš vůbec nezajímalo, protože měl rád jen hrášek.

Vrabčák a anděl Městské divadlo Brno

Městské divadlo Brno má pořád vyprodáno, což je pro ně dobře pro mě už tak ne. Navíc jejich hlavní repertoár jsou muzikáli což není zrovna můj šálek čaje.

Vrabčá a anděl, ale byly činohra. Navíc o Edith Piaf a Marlene Dietrich což jsou moc zajímavé a známé dámy. Každá je jiná a každá i jinak přistupuje k láce. Hra je o jejich životě a přátelství. Edith je vrabčák, který má svoji velkou lásku a prodá lásce. Druhá Marlene je elgance a distingovanost sama, ale muže a ženy střídá jako oblečení. Během představení sice zněli jejich písně, ale tak nějak nenásilně že to nebylo divné.

+ herecké výkony hlavní dvojice
+hudba
+ scéna
- občas divný děj a asi dvě přehravající komparzistky

Ku-Klux-Klan. Tady bydlí láska - Katarzyna Surmiak-Domańska

Pro mě jedna z hodně očekávaných knih, která jak už to tak bývá byla v knihovně v jediném exempláři a na
tisíc let zarezervovaná. Navíc moje první reportážní literatura.

Ku-Klux-Klan v jednadvacátem století. Reportérka přijíždí na sraz do Arkansasu a stetkává se přišlušníky. Snaží se najít jejich pohled na tuhle tématika, která je pořád živá. Kromě současnosti jsou tu i popisy historických událostí a vzniku organizace.
Je hrozně zajímavá že oragnizaci neleželi v žaludku pouze černoši, ale také ostatní přistěhovalci, ale i katolící, židé, svobodné matky, alkohol, nesezdané páry, homosexuálové, Darwin... Sami členové páchali strašlivé činy, příkladem lynčování, mučení, podvody..... Je tu i pohled na problémy co měli obyvatelé s černochy, nebo problematika veteránů.

+ intezivní a zajímavé čtení
+ krásná grafická práce
+ absynt je rozhodně v mém hledáčku
- odfláklý překlad
- moc osobního pohledu pokud píšet reportáž tak by ste si to mohli odpustit
-zmatečný text, kde hrozně skákala z jedno na druhé, historii mohla klidně zkrátit a více se věnovat současnosti



Milenci nebes - NdB

Na tuhle hru jsem byla hrozně, hrozně zvědavá, jenomže vždy ji hrali když jsme nemohly. Konečně v týdnu
před narozkama jsme ji chytly.

Příběh je jak asi jak je z názvu jasné o milenecké dvojici. Hlavní hrdinka Garance je mladá žena, která žije v Paříži nevázaným životem stýká se z podivnými muži. Jednoho dne potká mima Jean-Baptiste Gaspard Deburaum ten se do ní zamiluje. Jenomže jim osud nepřeje, Garance musí uprchnout a Jean zůstává s provozachodkyní Natálii a rozvíjí svůj talent.

+ hrozně zajímavé kulisy
+divadlo na divadle
- strašně utahané
- divně zamotané
- herecky hrozně nevyrovnané


Kvítka v bytě

Je úžasná, boží a mám z ní obří radost. Jo a čumte co mám nových kytek.

25

Tak dneska mi je magických dvacetpět.
Dárečky poprvé jsem dostala šperk, jako můžete mi je dávat častěji.



Přišlo jaro do vsi

Nebo i do města Brna. Cítím ho v kostech a jak radí Rok zahradníka už pilně studuju co si zasadím, kam pojedu na výlet za kytka atd.( Výstava orchideii)
Taky se už těším na pěstování, předpěstování a na co se vůbec netěším je boj s plevem a rytí na které jsem na podzim vykašlala.
Co jsem v posledních dvou měsích stihla bylo přijít k zakořeněnému řízku pandánu a výlet do skleníku co se rušil a nákup rostlin tam. Nikdy nekupujte rostliny co ani ve skleníku neví co jsou zač, dokonce ani na facebookové skupině. Znáte Adéla ještě nevečeřela žejo.
Celá já hlavně ten spokojen, takovejch kaktusů tam maj.


Jonas T. Bengtsson - Dívka jménem Sus

Odeonka do kabelky vždy potěší, ano pořád si je odškrtávám jako na střední.

Příběh Sus, která žije někde v Kondaní na předměstí které je plné divných existencí. Ona sama je takový zakrslýk co žije na drogách a kšeftíkách. Její největším snem je zabít svého otce  a tak se nat o začne přiravovat, aby až vyjde z vězení mohla uskutečnit svůj celoživotní cíl.

- syrová Odenka, která bohužel klesá do horšího průměru, kvůli stylu vyrávění a neustálemu opakování těch samých vět, začínám mít obavy z malé slovní zásoby spisovatele
- konec není vhodný pro lidi co mají rádi zvířata


Hra na vraha kniha - Margaret Atwood

Margaret Atwoodová tu asi není žádná nováček.
Kniha Hra na vraha je malinká knížka přesně do kabelky.
Tvoří ji soubor povídek a básní v próze. Dozvíte se o bochníku chleba, vaření, čtení a hrách na vraha.
- na databázi knih je hrozně podhodnocená
-za mě parádní sbírka povídek s pointami, zamyšlením
- dost mi stylově připomínala jednadvacet polinků od Roald Dahl
- překlad od Janiše ach ach to můžu

Hleď, prázdnota - Philip Fracassi

Nakladatelství Gnóm vydavá sice jednu knihu za hodně dlouho dobu, ale každá jejich kniha je vybroušený kousek pro fajnšmekry.

Devět povídek z trochu retro nádechem trochu toho poctivého new weird, k němž s v zařazení kloním víc než k horroru. Devět různých variant řekněme hrůzy, divnosti a zneklidňujících představ. Protože nikdy nevíme kde je brána pekel. Co dokáže náš kamarád se zlomeným srdce, že není radno zahrávat s manželkou, kterou odstrukuje. A že z lesa se možná vrátite ale už to nebude stejné.

- oproti Lairdu Barronovi slabší, nebo možná k němu mám blíž nicméně chválím překlad  a viziuál 
- nejlepší povídka Matka
- na databázi knih jsou různá vysvětlení povídek, se kterými třeba uplně nesouhlasím ,ale myslím že právě v tom jsou tyhle povídky zajímavé každý si v nich pochopíte to co vy chcete

Brněnské výlety - Botanická zahrada a arboretum Mendelovy univerzity: Výstava orchideii

Jeden článek o botanické zahradě tu už byl, ale ta patří pod mojí alama máter Muni. Tahle botanická zahrada spojená s velkým arborete (sbírka dřevin) patří pod další velkou brněnskou univerzitu Mendelovu ta jak je vidno z názvu se tomhle věnuje naplno. Možná právě proto má tanhle areál přes deset hektarů. Pro mě byla však vždy trochu stranou, nebo jsem výstavy nestíhala, protože jsou vždy jenom tří dny. Tentokrát se na mě však usmálo štěstí a já sem vychytala výstavu i díky všímavému Rodičovi, který si jí všiml v jednom z brněnských měsíčných programů co se děje.

Výstava orchideii byla úžasná, sice jsme stály obří frontu, která se po nášem odchodu ještě zvětšila skoro až k zastávce. To však nemění nic na tom že všechny květiny byly nádherné, skleník opečovaný a k prodeji ikdyž dost drahé, byly vskutku krásné rostliny. Botanická zahrada i arboretum byly i v zimě plné zajímavých rostlin a stromů a navíc hlavní val lid už tam nebyl, takže jsem tam byly skoro sami. Jediná nevýhoda krom té šílené fronty, byla i v tom že dneska byl jediný zimní a mrazivý den týdne, což právě ráno a ve frontě bylo hodně znát.




Na místo se dostanete trolejbusem 25 a 26 na zastávku Lesnická a pak pěšky podél kolejí jedno zástávku pěšky na Bieblovu a naproti na třídě generála Píky ste u hlavního vchodu, který je trochu schovaný
Šaliny  9 a 11 vás doveze přímo na zastávku Bieblova, ale ty měli zase nějakou výluku takže jezdily náhradní
Oficiální stránky botanické zahrady a arboreta

Král Lear

Čím začít poslední semestr než nějakou kulturou, navíc Shakespear ten starý bard je můj oblíbenec tak
nebylo co řešit. Hra byla přenosem Londýnského představení v kině Scala, kde tyhle přenosy bývají ať už divadelní tak i z Metropolitní opery.

Král Lear je klasická tragedie. Příběh starého krále, který chce po třech dcerách aby mu řekly, které ho má nejvíc ráda. Dvě starší mu pocopitelně mažou med kolem huby, ale tan ejmaldší mu porpavdě řekne jak se tomá. Král se na ni ve své pošetilosti rozzlobí a vykáže ji stejně jako svého rádce hrsběnku z Kentu. Jenomže o náladového starce a jeho stohlavou družinu se sestry nechtějí starat. Král propadá stařecké demenci a smutku a mezi tím si kolem něj všichni chcou vzít kousek moci.

- hypnotický McKellen tomu vládl
- co bych vytkla krom tvrdých sedadel ve Scale na který po třech hodinách nevíte jak sedět je právě délka, přišlo mi představení prostě dlouhé za což mohla trochu i doba promítání 20:30

Jánošík Revisited - NdB

Předělávka původní Mahenovi hry. Upřímně u slova předělávka vždy zbystřím, protože mám obavi jaký to asi bude, ovšem u Mahena jsem si původně myselala že to promažou od postav a zrychlý děj. To se sice stalo, ale i tak moderní háv hře neslušel.

 Příběh se zase vypráví příběh hrdiného zbojníka Jánošíka, který má své zásady a che pomstít své rodiče, které drápy udřeli k smrti. Jánošík je drama o pomstě,  lásce, vzdoru, přátelství a zradě.

- na tohle představení jsme šly jako na jedno z posledních v minulé sezóně a když je divadlo poloprázdé ve čtvrtek tak je to divný
- v první řadě je zima fouká od klimatizace technická poznámka
- tahle hra byla hrozně moderní, takže zbojnící tam běhali v kožených bundách a tradiční oblečení si  vzali až na konci
- zbojníc byly navíc hrozně staří což vypadlo občas dost vtipně
- taky se zpívalo a hrálo na elektrickou kytaru
- naprosto nehodící se scéna, která byla celá šedá a pak tam byl plot a nějaký špinavý nábytek toť vše
- text jim občas hrozně nešel do pusy to dost kritizoval kámoška,  protože ta si všímal i přeřeků atd. já se víc bála toho jak se nákláněli nad publikum a máchali sekerama
- strašný pel mel nářečí
- co bych však pocháválila byl představitel Jánošíka Dominik Teleky, který jak zpěv tak hraní i tance s přehledem zvládal a i typově na roli seděl

Věř mi kniha - J.P. Delaney

Od tohohle autora jsme tu již měly Ta přede mnou, takže jsem pokračoval ve čtení módních knih. Však to znáte mám pro ně slabost.

Po předchozí knize, jsem zase čekala zapletenec vztahů, nelogických řešení a příšerně napsaných postav.
Jenomže vraždy založené na Květech zla, to bylo lákadlo. Jelikož knížka měla hrozně rozporuplné hodnocení i na databázi knih tak jsem byla o to víc zvědavá.

Hlavní hrdinka Clair je angličanka, které přicestovala do Ameriky aby se stala herečkou. Chodí do dobré školy má dokonce stipendium, ale to jí nestačí na životní náklady.Přijímá proto práci pro právní firmu, kde svádí ženáče, aby na ně měly jejich manželky páku u rozvodu. Jedno dne má jako klientku velmi krásnou a vyděšenou ženu, která chce manžela hlavně daleko od sebe. Její manžel Patrik Fogler uznávaný odborník na Baudeliara ji však odmítne. Jeho žena je nalezena mrtvá a Clair je hlavní podezřelá. Dostává však nabídku že by mohla být nasazená na Patrika, kterého už podezřívají z řady jiných zločinů. Sama Clair však toho také dost tají.

- kupodivu to nebylo tak hrozné, dokocne bych hodnotila jako nadočekávání
- všechny plot twisty jsou zvládlé a i když tušíte vraha od začátku
- zajímavý nápad i celkem dobře napsané postavy
- ono když je hlavní hrdinka herečka tak trochu čekáte že to bude teatrální a přehnané
- stejně jako u Té přede mnou je to kapánek přitažené za vlasy a nerealistické, ale tady to není tak hrozné
- divadelní prostředí mě vážně bavilo a klidně bych z něj uvítala více detektivek
- knížka má celkem potenciál že kdyby se jí chytl dobrý režisér byl by to dobrý film nebo mini serie

Kaktusy a jiné sukulenty - Matthias Uhlig

Serie Zahrada pro radost je možná trochu oldschool, nemá třeba všechny úplně módní pokojovky, ale jinak
je naprosto boží. Hlavně pro nás zahradníky co mám slabost jak pro květiny tak zeleninu, nebo jezírka.

Kaktusy jsou jedna z nejlepších knih o pěstování rostlin a sukulentů co se mi dostala do rukou. Nejen ze obsahuje klasický katalogový výčet druhů, ale i tipy jak je pěstovat. Kromě jiného je zde i řada praktický ukázek jak je přesadit, poradit si s nemocemi... Hlavně se zde i dozvíte o tom proč vám nekvetou a jak jim pomoci, aby kvetli.

- skvělá jak pro začátečníky tak pro pokročilé

Urban Jungle krásný byt plný pokojových rostlin - Igor Josifovic

Urban Jungle funguje hezky na instagramu kde máte milion rostliných inspirací z domu po celém světě. Navíc autora Josifoviče sleduju na insta taky, absolutně miluji jeho byt. Knížka je taková instagramová prodloužená ukazuje různé interiéry a rostily vhodné do nic. Co má navíc jsou popisy rostlin a péče o ně a jak jsou vhodné do kterého interiéru.

- rozhodně jedna z nejkrásnějších knih na tohle téma, ale je spš taková kráná na koukání a nepřišla mi zas až ta praktická

Brněnské výlety - Staré Brno II.

Staré Brno znova a tentokrát s Irwin.  

Protože malá mikrodobrodružství,  kdy si přijdete jako turista a ztracenec ve vlastním městě, které se vám mění před očima jsou mnohem lepší než organizovaný výlet, protože je tisíckrát snažší je zažít. Nestojí tolik námahy a jsou někdy plné atmosféry co velký výlet prostě nemá.

Čtvrť jménem Staré Brno má něco do sebe, můžete se flákat zapadlými uličkami, ve kterých najdete zaprášené vetešnictví, nebo si hrát na Stínadla a vykřikovat co na to Jan Tleskač.
 Chodit překrásně zkrekonstruovanou Pelíkovou. Můžete najít nad smardavým a dost ošklivým Mendlákem zahrádkářskou kolonii, která má atmosféru jako z True detektiva. Vlastně k němu bych tenhle výlet dost přirovnala, protože jsem našla zbořený dům s divným grafity, ze kterého zbyla právě ta jedna zeď. Prostě jsem měla ten pocit jako Rust Cohle  v epizodě Seeing Things.

 Jestli nějaké místo má Genius Loci jako z učebnice tak tady. 







Černá Venuše - Angela Carter

Od paní spisovatelky jsem tu již recenzovala Krvavou komnatu. Černá Venuše je jí docela podobná. Kniha
je zase složená z povídek. Hlavní prim zde zase hrají ženy. Příběh o prostitutce co se dá k indiánům, milenku Baudeliara, variaci na Shakespera, další vlčí variace, stejně jako v Krvavé komnatě.

- čtivé a snové
-magický (historicko-syfilitický) realismu zařazení aby ste věděly

Cam

Tenhle film od netflixu na mě vyskakoval na sociálních sítích stejně jako You, které jsem tu o několik článků níž dost hanila. Jenomže tady na mě svítila spolupráce se studiem Blumhouse, ty dělali jak Get out, Split řadu dalších filmů co mě bavily. Navíc to pozitivně hodnotili skoro všichni co sledují Black mirror a to jak víte fakt dost miluju....

Hlavní hrdinka Lola si vydělává natáčením lechtivých videii na internet. Navíc je dost ochotná riskovat, proto
aby šla víš v žebříčku dívek na stránce. Jednoho dne jí však někdo účet ukradne. Což se dost stává, jenomže teď někdo je její indentické dvojče. Lola si nenechá vzít svoje peníze ani svoji osobnost.Je zajímavé že její "nové" já je mnohem úspěšnější než to staré. Tak začíná pátrat po tom co za tím je.


- klidně by to mohlo fugovat jako epizoda Black Mirror
- víc než horror technotriler
-strašně podhodnocený na csfd
- Madeline Brewer je naprosto skvělá rozhodně ukazuje že je jako herečka hodně tvárná, většina čtenářů tady ji zná asi jako Ofwarren  ( jedooká Jannine) z Příběhu služebnice a tady jí prostě věříte že je cam girl
- film si drží hrozně hezkou estetickou stránku podobnou jako měl Neon demon, nebo letní Upgrade ( ten jsem tu dokonce recenzovala), ovšem příběhově je to zatracené dobrý mindfuck
- konec je trochu problém já jsem třeba ráda že si tady můžete pochopit tak nějak svůj konec, na netu jsou i různý teorie, ale přeci jenom by to chtělo víc spořádaný spád děje
- můj favorit jak si vysvětlit konec byla Alenka v říši divů a konvenční  řešení algoritmus
- nedával jsem sem radši moc gifů z filmu aby mi google nezabanoval blog