Skoncovat s Eddym B. - Édouard Louis

Když se řekne francouzská literatura spousta lidí vám řekne  Michel Houellebecq, nebo nějaká kniha o životním stylu. Na to navazují lifestylové časopisy kde se také zase dobře prodává cokoliv co propaguje francouzský životní styl, znáte to stylová jako francouzska, francouzské děti nezlobí, atd.....

Tahle knížka je ale jiná. Eddy žije v mrňavé vesnice, kde muži pracují v továrně a ženy jsou doma s dětmi nebo jsou prodavačky. On sám se vším vymkyá tomuhle místu, tak to má těžké jak oma tak ve škole kde ho šikanují. On sám si postupem času uvědomuje nejen svoji orientaci, ale také to že čím dříse dosud dostane a vymaní se z vlivu tím lím.
Kniha je vlastně velmi univerzální a tohle se děje všude možně. Některé rozvory členů rodiny byly jak z diskuzí pod zprávami. Hezky je zde vykreslena i mentalita lidí a vnímání některých věcí zkrze media. Všichni tu neustále sedí u televize.

NDB Želary

Eliška je nedostudovaná lékařka, která se jednoho dne musí skrýt před nacisty. Jako řešení se jeví že si vezmi Jozu, kterému zachrnila život a odjede s ním do Želar, které nejsou na žádné mapě. Tak příchází do rázovité vesnice, kde vládnou zvyky a válka sem zatím vůbec nedošla.

- film jsem neviděla to musím přiznat proto jsem byla zvědavá a tím pádem jsem neznala konec, o tom jsem zas byla překvapenější
- výtka jenom ke kulisám ten vagón tam proste neseděl

Welcome to the jungle

Tak a po oblíbených koutcích na zahradě, přichází i ty domácí. Mám slabost pro sukulenty, budhu mi dal vy-víte-kdo a kameny mám od moře.

Říkala jsem že mám slabost pro lucerny.

Zahradní sny

Už celou věčnost sním o posezení venku. Tak jsem letos koupila stůl, smotovala ho (což  mě vystřelilo do ligy sousedů co si vyměňují rady o tom jak co složit) a umyla židle ze sklepa a našli si  k nim staré podsedáky, které jsem vyprala a taky trochu dotunila( jsou zelené takže mi ke všemi krásně ladí, plánuju ještě z jednoho starého polštáře taky něco urobit).
Taky jsem oživila nudný kout před vchodem kde mám kytky plus bylinky.

Mám slabost pro lucerny



Dívka, již jsi tu zanechal - Jojo Moyes

Moyes je známá svou kniha Než jsem tě poznala, kterou jsem tu už strhala před delší dobou. Teď mi do oka v knihovně padla tahle. Oddychové čtení, modní kniha a něco co bych mohla zdrbat něco pro mě.

Píše se rok 1916 a francouzský malíř Édouard Lefevre bojuje na frontě. doma zanechal své blízké, kteří si musí v němci okupovaném městěporadit jak umí. Vše se mění když přichází nový Kommandant, ttomu se líbí nejen obraz, který nakresil ale především jeho žena Sophie.
O sto let později dostane obraz Liv, která se potýká se ztrátou manžela.

- klasická šablonovitost, proč jsou vždycky ženy ty kdo zchudnou a neumí si poradit a tím teď myslím tu současnou linku, která mi neuvěřitelně lezla na nervy
- linka ze současnosti s Liv byla tolik otravná že bych ji zfleku vyškrtla
-červená knihovna a dobrý konec ať se vám to líbí nebo ne a nebo jestli to dává smysl nebo ne jako vážně tady
- na druhou stranu pokud by to autorka nechala jenom jako příběh Sophie z války tak to bylo sice přeslazené, ale alespoň se zajímavou hrdinkou
 

Paní z Moře Ndb

Příběh nešťatsné ženy, které chybí moře. Elida žije s manželem bohatým doktorem a jeho dvěma dcerami z prvního manželství, je vška velmi nešťatsná, protože ji chybí moře i někdo z minulosti.

- nebylo to špatné hodně chválím hlavní herčky, ale já vám nevím něco tomu chybělo
- zas je to Ibsen takže tak

Z kreativního pera Davida Lynche


David Lynch patří mezi moje velké oblíbence, ať už svým seriálem Twin Peaks, nebo filmy. U mě je top
Eraserhead, Modrý samet  (ten jsem poprvé viděla jako malá viděla na dvojce ve filmovém klubu, nejsem si jistá jestli mi ho Rodič tenkrát nevypnul), Sloní muž tohle je moje asi top trojka.
Dvě dílka co vám zde dnes představím jsou pouze krátkometrážní, ovšem nechybí jim nic z divnosti a propracovanosti jejich dlouhých souputníků.

Alphabet
Příběh, který je založen na noční můře jeho ženy. Má v sobě velkou sobě velkou porci něčeho velmi zneklidňujícího. Mladý Lynch na sebe tímhle dílem dost upozornil.
Líbí se mi předatava jak s námi tak jednoduchový příběh tak pracuje, clekově s dívaky kteří na to mají milion názorů
Rabbits
Krátký seriál, o životě králíků v deštivém místě. Psychedelie, divná hudba a předtočený smích, jednoduché diology o ničem. Z tohohle seriálu mají dokonce podle psychologů lidé existencionální deprese, pokud jste stejně jako cinephil tak víc přemyšlíte nad tím jak to natočil atd. Což byl kumšpt je to točený večer za jeho domem. Jak by řekl Homer Simpson mám rád tu dobu kdy nám televize řekla kdy se smát. Mimochodem v Simpsonových mají na něj úžesná narážky. Tady Homer sleduje Twin Peaks a zde sníme s Wigumem

NDB - Labutí jezero


Pro balet mám velikou slabost ( ano patřím k lidem co by chtěli být baletkou, ale to je tak šechno co
 
pro něj udělali) a Labutí jezero jsem již viděla v podivné moderní verzi tak jsem byla o to víc zvědavá na tu klasickou.

Příběh začíná tím že Odetu začaruje zlý čaroděj do podoby labutě z ní ji může zachránit jenom pravá láska. Odeta se jednoho dne setkává s princem Sigfriedem ten ji lásku slibuje, ale když na plese potkává černou labuť tak ji zrazuje. Když si uvědomí svoji chybu snaží se ji zachránit.

- bylo to hrozně krásný, u téhle hry je hned několik konců a já měla ten špatný
- černá labuť je odjakživa moje favoritka kvůli kostýmu

Život po tobě - Jojo Moyes

Pokračování Než jsem tě poznala, které jsem tu náležitě drbala.
Lousia se po smrti Willa nedala dohromady, ani nic neudělal se svým životem a má snad ještě hroší práci než předtím.
Potom omylem spadne z terasy a vrací se domů , kde je taky všechno při starém jenom se celé městě stále zajímá v o Willovu asistovanou sebevraždu.

- hrozný hrozný hrozný a ještě jednou hrozný
-všechny klišé i ztracená dcera
- proč jsou vždycky ženský postavy tak šablonovitý

Vedro a poslední zkouška

Tak už je to tady zítra jdu na oficiálně polsední zkoušku. V pondělí mě sice čeká sice mini testík, ale ten je mi narovinu vítekde. Zítra je totiž právo, takže se neustále učím a pro jistotu už jsem se koukala i na Daredevila, sice tam nijak práva není ale pro podporu.
No a po zkoušce abych se zpravila tak mě kámoška vytáhla na klasickou verzi Labutíhi jezera. Sice to asi nebude taková divnost jako ta moderní, ale zase kostými a černá labuť atd.
Ovšem do té doby toho musím hodně tsihnout. Taky už se z e mé stává ten soused co se vesele zdraví s ostatnímu, sice děsně falešeně ale furt žejo. Co se to sakra děje. Už nejsem divnej soused, ale ten co ho všichni zdraví a neustále se sním vybavují.

George Lucas: Život stvořitele Star Wars - Brian Jay Jones

Životopis tvůrce Star wars začíná ještě dobou než se narodil sledujeme jeho tatínka, potom malého Lucase ajké měl rodinné zázemí.
Jak se mu dařilo nebo spíš nedařilo ve škole. Jeho začátky s filmem, jak to kluk ušatá dával. Potom je období se Star wars, jak mu dařilo, nebo jak moc mu šapaly producenti po krku a rozpočtu. Knihu završuje jeho život na ranči, nebo je neučást na dalších projektech.


- původně jsem ji pujčila kvůli Rodičovi
- seškrtala bych o pár kapitol, jinak moc hezká biografie sice mu autor dost podkuřuej, ale co
- Rodič z ní byl nadšený ale přišlo mi že víc chytal osumdesátkové náražky než já a taky filmy z té doby "Jo čelisti s tím se tak dobře dřív děsily lidi na pláži."
- vítě že v tom C3PO je živý člověk co celou dobu i v tom šíleným vedru to tahal

Na lovu - Meagan Spooner

Pro Krásku a Zvíře mám slabost no a když na mě vykoukl tenhle reteling tak jsem neváhala, což jsem možná
měla.

Hlavní hrdinka Jeva je dcera bohatého kupce, má dvě starší sestry které ji mají moc rády a ona je. Chodí do společnosti má dokonce bohatého napadníka. Jeva však chce lovit v lese a nehce nic z tohohoto. Když její otec přijde ovšechny peníze a musí se vrátit je to pro ni vlastně požehnání. Netuší že v lesích žije tajemné monstrum, to chce ulovit její otec aby za jeho hlavu získal odměnu. Když se nevrátí tak se pro něj vydává právě jeho milovaná Kráska jak sám Jevě rád říkal.

- otravné postavy, ta chvíle kdy ji vlastní sestra upozornění jestli nemá stockholmský syndrom, já za celou dobu nepochopila proč s Netvorem jako zůstala
- musím pochválit čarovný les a zasazení do Ruských pohádek

Doplavat domů - Deborah Levy

Francouzská riviera rozpálená slunce a divkostí devedesátých let. Zde se odehrává velmi strohý a
komorní příběh jedné rodiny a jednoho vetřelce do ní.
Rodina spisovatee zmítaná vnitřními konflikty najde v bazénu nahou dívku, ta bohužel si spletela datum a do vily přijela špatně. Tak jsem lidi může zůstat.  Kitty se zjevuje nahá různě po domě je trochu šílená a přátelí se s odstrčenou dcerou a nabádá spisovatele k osvobození.

- nebylo to marné troch Neviditelný s tou nahotou
- asi nesedne každému je to jenom lehce načrtlé a divné

Lars Vasa Johansson - Kozelníkův únik z reality

Hlavní hrdina je kouzelník, takový ten co tahá kytky z rukávu  baví důchodce a na firemních party
opilé sekretářky. Je dosti domýšlivý a neustále nespokojený.
Když nepomůže dívence v magickém lese natrhat semero kvítí začnou se dít věci. Obyvatelé mu radí splnit tři úkoly, tak co zvládne je nebo magický přetvoří i něco v něm.

- z finského podivna asi nejslabší kus, knížka nní špatná jenom hrozně pomalý rozjezd a otravná hlavní postava

Ta přede mnou - J. P. Delaney

Dominatní muž, pinot grigio, ultra moderní dm a mizerný překlad. Ne tohle není dalších padesát odstínů šedi,
ikdyž částečně je jak z něj vykradené.
K téhle knize mě přivedla moje slabost pro modní knih, vyoské hodnocení a všichno se zamýšleli nad kde čím.
Emma se snaží vzpamatovat z přepadení v jejím vlastím bytě tak s přítelem hledá nový byt. Jane se snaží vzpamatovat ze stráty dítěte. Obě zkončí v tom samém domě, jenom Jane až po Emmě a zjišťuje že všechno není jak se zdá. Aby ste se do tohohle kársného domu za úžasnou cenu v Londýně dostaly musíte splnit řadu podmínek, podepsat dlouhou smlouvu , která zahrnuje to že jste neustále sledování a můžou k vám chodit na prohlídku lidé. Navíc architekt je přitažlivý a tajemný muž, který nejdřív musí osobně schválit zda se sem vůbec dostanete, takže můžete projít všemi testy a nic.

- stálo to za starou bačkoru, ač se občas snažila tak postavy byly hrozně šablonovité
- jako není divný že se dycky něco pokazí buď v ultra moderní domě, nebo v krásné čtvrti, nebo ve viktoriánském sídle. Proč se divno věci nedějí v řadovkách?

Je mi blbě ale...

dopsala jsem seminárku a dostala se na termín co byl plný. Takže nejspíš umřu, ale mám tohotový jupijej.
Jo a kdyby mi furt nevystříhavali Choni scény taky by to bylo fajn. Jo furt to sleduju...

Nadpis slaví první zápočet a já se drtím na další testy

Tak má za sebou další test z práva ze kterého mám fakt blný pocit. Nicméně u druhého předmětu už jsem splnila kolokvium a mám první zápočet. No tak přijdu si stejně jako když v Páanu prstenů ubránily Helmův žleb a pak však víte co je čekalo. Příští týden budou jenom dva testy no a ten další je každý den zkouška, na kterou půjdu díky tomuž příští týden dám ty testy.

Digitální demence. Jak připravujeme sami sebe a naše děti o rozum - Manfred Spitzer

Tahle knížka měla kolem sebe ten velký hype jako něco převratného. No budiž řekla jsem si v knihovně, tak
třeba se dozvím kolik procent mozku,pozku,vozku mi ten zlotřilý smart phone vykousl.

Kniha toho nového vlastně moc nenabízí. Klasické hřímání nad mladou generací, jak se špatně učí hraje moc hry atd. Autor až agresivně plive jed na počíteče ve školáchj a uživání internetu. Zase na druhoustranu kde on asi ty data vzal že.

Celkově kniha je hrozně jednostraná a vlstně se nic nového nedozvíte. Jednou větou bych řekla internet a technologie jsou klasicky odbrý sluha zlý pán. Což si myslím že by stačilo a nneí třeba psát žlučovité knihy, podepřené psedovědeckými studiemi, autor si hezky občas jede na zdánlivé korelaci .

Když přežiju následující týden tak už jenom tři zkoušky

Z nějakého důvodu se mi všechno navalilo na příští týden.Nestíhám, nervuju pomoooc, propadám panice. Hahaha tak budou dřív prázdiny, nebo taky každý den test. Takže tak. Takm i držte palce ať dám testy a v pohodě odevzdám všechny eseje. Jenomže p otomhle týdnu bude týden volna a pak sice jenom dvě ústí ale ty nejtěžší.