Princ Will Hannibal fanfiction

Ovlivněno zakletou Elou. Speciálně pro Saku. Berte s rezervou ignorujte chyby....

 V jednom malém království žil krásný princ Will, kterého v kolébce proklela zlá víla tím že si vezme monstrum v lidské kůži. Jeho otec ji sice zabil, ale na Willem to pořá viselo. Jednoho dne když bylo těsně po jeho sedumnáctích narozeninách se objevil král z vedlejšího království. Hannibala se všichni báli, byl to skvělý stratég a krutý válečník, zabral už několik království kde se báli jenom jeho jméno vyslovit. Král už byl starý a jeho syn zas moc mladý, navíc ležel jen v knihách nebo byl se psi. Tohle bude jejich konec.

„ Králi Hannibale co vás k nám zavedlo.“

„ Všude se proslýchá že máte krásného syna ve věku na ženění, navíc vaše nerostné bohatsví je víc než zajímavé.“

Král si v tu chvíly uvědomil, že mu musí dát svého syna a odvráti hrozící katastrofu. Navíc je bohatý tak se tam nebude mít špatně.

„ Dám vám svého syna.“

„ Ujednáno.“

Jěště toho večera se v místní kostel konal významný sňatek. Willovi bylo celou dobu mdlo. Bere si někoho v životě neviděl, navíc někoho koho se skoro všichni na okolí báli. Ty pohledy co mu věnoval jeho už manžel, který byl starší než on a navíc z něj cítil něco velice temného.

„ Odjete se mnou již dnes po hostině Wille.“

Will se nezmohl ani na slovo, o Hannibalově hradě kolovalo tolik pověstí že ikdyby byla jen jedna pravdivá, tak by raději utekl. Povídalo se o duších umučených nepřátel z jeho sklepa co děsily
a žádali o spravedlivost. O jeho bývalých partnerech co zmizeli a nikdo už je nidky neviděl.

„ Smím si sebou vzít psi.“

„ Jistě“

Když Will později upadl v kočáře do neklidného spánku, věděl že tam kam jede už není uniku.

Když druhý den dojel k majéstátnímu hradu na skále udivilo ho že nemá žádné služebnictvo.

„ Vy tu nikoho nemáte.“

„ Pár sloužícíh ano, zbytek byl velice nevychovaný.“

Will strávil celý den skrývání ve své komnatě, musel uznat že se o něj hezky staral. Vše se zlomilo ž u oběda.

„ To chutná moc dobře, hovězí nebo vepřové.“

„ Spíš někdo kdo byl mém srdci blízký a potom zradil.“

Will od sebe odstričil talíř a přemýšlel jestli se pozvrací.

„Takže je to všechno pravda co se o vás vypráví.“

„ Většina ano, ale nikdo tu nestraší. A ti co jsou na mém talíři, si to zasloužili. Záleží na tobě jak se tady budeš mít.“

Vstal a dal mu velice cudný polibek.