Není čas na to být mrtvý

Ujetá, kospirační povídka. Doufám že se bude líbit, klasika ignorujte chyby.


Nikdy nevíte až do poslední chvíle co vás čeká, můžete to vědět o každém v místnosti, všechny porobnosti. Potom však přijde něco co vás překvapí na tolik že začněte zpochybňovat svůj úsudek. Tohle je můj případ, překvapení pro mě většinou neexistují o to víc mě pak překvapý. Čekal jsme že to přižeji, a potom položím Jima Moriartyho na kolena. Dopad reality býva, však o něco tvrdší. Hledal jsem cokoliv, zmínku, důkaz, střípek. Nic, flustrující. Nevěřil jsme že by se vypařil, tak rychle. Jesli jsme stejní, žijeme, otázky vyžadují odpovědi, pokud je nemáte musíte najít zdroj toho kde je najít.
John sice namítá, že jsem blázen když ho stále hledám. Ale co se dá dělat, chci vědět pravdu.

Po pohřbu
John si uvědomoval, že vlastně ani neví proč se tam vrací. Pomalu otevřel dveře a naštvaně vyštěkl na muže na pohovce.
" Mohl si mi to říct, byl jsem šílený strachy"
"Hmmm promiň, ale kdybych ti to řekl, je tu možnost že by tě Moriarty zabil, nebo by si nebyl dostatečně věrohodný a umřeli by jsme oba"
Pozoroval, jsem jak se to v něm vře. Nedivil jsem se mu. Musel to být šok, přiznání, pád, pohřeb.
Legrace, byl když jsme došel za bratrem, ten vypadal že dostane infarkt.
"Jsi šílenec,měl jsem tušit že to bude zase jedne z těch tvách experimentů" řekl tiše
" Mycrofte, snad tě smrt tvého nezdárného bratra tak nezarmoutila. Jsme tu vlastně z jiného důvodu. Mám podezření, že Moriarty nebyl zas až tak zkutečný, spíš to byla něčí figurka na šachovnici, někoho vyššího."
" Ty mi tu říkáš, že možná vymyslel klíč, ale že byl jen ..."
"Pěšák" řekli jsem oba zaráz
" Jistě, proč nás to nenapadlo dřív, pěšák postradatelná figurka, využít a zahodit, ovšem předtím s ním pěkně zamýchat hru."
" Mimochodem John ví že se tady promenáduješ žiý a zdravý"
" Je v pořádí" odsekl jsem, zas tolik rodiných vztahů asi vytvářet nebudu
Když, jsem Johnovi vysvětlil situaci. Náležitě jsem se mu omluvil a vyslechl všechny stížnosti na moji adresu. Tak jsem vyrazili zadním vchodem ven.
" Proč si myslíš že je někdo nad ním" začal john, bylo vidět že ho dost děsí představa někoho horšího.
" Okatost, pokud jsme někdo takový jako on jednám spíš v pozadí a nechodím na čaj za svím nepřítelem. navíc to s těmi kulkami, srdcem, teatrílní výstupy. Kdyby chtěl zabil by nás luskutím prstu."
" Hmmm fajn" Johnův pocyhbovačný výraz dával na jevo že si myslí že jsme se pomátl na rozumu
Rozhodl jsme že jelikž se teď nebudu moct, chvíli ukazovat, bude nejsnašíí zakotvit u mého bratra. Navíc v rámci utužení rodiných vztahů, že..... Můj bratr sice nevypadal, že by byl nějak rád že jsme tady ale bezřečí nám přenechal jednu z velkých místností za knihovnou.
" Zmizel, všechno s ním. Pokud měl nějaké aktiviti tak je maskuje tak dokonale, že to ani není možné. To mi k němu nesedí, navíc to divadlo s Brookem přesmyčka. Tohle vymyslel někdo chytřejší, bystřejší. Někdo kdo se dokážeš přehlédnout v prázné místnosti.Navíc musel k nám mít přístup. Ne zprostředkovaně, přímo, protože všechno co Mycroft vyžvanil Moriartymu byly v podstaě nedůležité věci. To co věděl on, byly věci co jseme věděli třeba jen mi dva, nebo jen já..." když jsem dokončil myšlenku. John vypadal vykuleně.
" Takže, podle tebe někdo kdo je mocnější a horší než Moriarty, byl celou dobu, třeba jen metr od nás. To je šílený....... Takže probereme možnosti " řekl tvrdě
" jen tak Mimochdoem doufám že je Anderson" usmál se pochvíli
" ten, možná tak s přídavným mozkem" usmál jsem se komická představa
" Bože můj, to se tady ale může začít odviňoval navzájem."
John bohužel patří k lidem co sice jsou nedůvěřivý, ale nemůžou si připustil že pokud znají někoho už velice dlouho tak nemůže být vlastně někdo úplně jiný.
" Sherlocku ty to nechápeš, ikdybych se držel faktů..... Tak pokud to není nějaký zakuklenec, nebo není neviditelný. Je ti jasný, že to může být kdokoliv, kdo se s námi jen náhodně setkal. Moriartyho jsme taky přehlídli, tenkrát jako Jima za It. Co všichni ti policisté, lidé v nemocnici, na patologii. Bereš v úvahu možnost, že je to někdo kdo jen tiše sedí opodál a sleduje co děláme. Přitom dirikuje svoji prodlouženou ruku Jima. " John se nadechl. Uvědomil jsem si že jsem ho nikdy neslýšle takhle rychle mluvit a vysypat ze sebe tolik věci.
Zamyslel jsem se, ten někdo musel být chytrý, musel se dostat blízko hodně blízko. Znal fakta a nejspíš jsme mu i důvěřovali.
___________________________________________________________________
Ps. Kdo myslíte že to je........

7 komentářů:

  1. A já to vím heeč ... teda pokud to nezměníš :D to by to pak mohl být ten co je úplně nejblíž no ...
    A to pokračování chci co nejrychlejc ;D:D

    OdpovědětVymazat
  2. Chmch, jasná věc a konec bude fakt asi ten co jsem psala včera..... Jo a taky chci číst tu tvoji povídku

    OdpovědětVymazat
  3. No počkej to si možná ještě počkáš, ne zatim čekám na nějakej spásnej nápad a pak teprv začnu :D

    OdpovědětVymazat
  4. A pěkně si mě naštvala já uplně nadšená sem přišla za školy a zasedla k počítači jak si přečtu tvoje pokračování a ono nic :DD

    OdpovědětVymazat
  5. Grrr vzteklý králík tě kousne......

    OdpovědětVymazat