Sci-fi experiment, z pohledu několika osob.
Jaká to úleva, po tisíci letech prokletí v temnotě pod lidským světem. Blanitá kůže poalu nasává vzduch, citím přijemné světlo. To že ti hloupý lidé vrtají tak hluboko je fajn může na povrch kdykoliv chceme. Příjemná změna, lidé nás obvykle nevidí. Až na vyjímky....
Úterý ráno. Spěch, každodenní rutina, rychlý telefonát šefovy. Mizerná snídaně. Další telefonát, organizace nějaké schůze s klienty. Cesta, hromadná doprava. Spousta lidí, sedám si rychlé psaní do tabletu musím to dodělat. nevnímání tlačenice, lidí rozhovorů. Konečně v metru, schody nástupiště. Je nějak zima víc než obvykle. V první chvíli mě to netrklo, ale pak když jsem jel metrem mi to došlo, něco je jinak. V zdech byly praskliny, a vlastně taky v podlaze, ve stropech. Proč si toho ti lidé nevšímají. Co bylo však horší, něco z těch puklin lezlo. bylo to jak.....Vlastně do nedokážu dobře popsat. Uvědomuju si jednu věc musím odsud. Vystupuju ignoruju fakt že TO chodí mezi lidmi, klid oni to nevidí. Třeba mám jen halucinace nebo něco takového. Pane Bože ono se to ke mně blíží. Je to velké odporné. Proč ležím v kolejišti, on mě tam schodil a směje se mi. Ozařují mě světla.
Úterý ráno, vstávám. Možná bych si mohla přispat, ale asi ne musím do školy. Cesta na MHD, bezva nějakej kravaťácekj ňouma mi před nosem zasedl místo. Poslouchám hudbu, oklí se míhá za oknem. V metru je zas lidí, ale nějak víc kosa, k sakru mamka měla s tou bundou pravdu. Začnu se smát někomu hraje Stay Alive. Nastupuju do metra, přijde mi to nebo je něco jinak. Asi mám přebujelou fantasyi. Vystupuju, ve zdech jsou pukliny, ví musím do školy ale i tak. To je divný. Asi bych měla odsud, nějací lidé křičí u nástupiště. Pane bože jestli nějakej sebevrach zkočil dolů to fakt vidět nechci. Ale ty pukliny jsou všude fakt divný...
__________________________________________________________________________________________________________
Ps. jsem nemocná tak jsem na ten soud nešla, což je možná dobře přotože trpím skrytou představou že bych tam dělal ostudu.
- jo a pokud víte další šílenou teorii přežití pádu ( sherlock) jen do mě jsem zvědavá :)
Hezky napsané :)
OdpovědětVymazatJá byla se třídou na "Reklamě",kde jsme si hráli na "tvořivé" děti.Díky bohu jsem si vylosovala rozhlas,což by mě asi stejně bavilo nejvíc :D A já se češtinářce prokecla,že se píšu povídky a ona mi pak další den před třídou řekla,že to mám donést do školy,že jim prej kousek přečtu :/ My fault :O :)
S tím Sherlockem zkusím ještě zapátrat :D :D
Díky :)
OdpovědětVymazatJo dík, chystám velice seriozní článek, o tom jak přežít pád z bůhví jakého patra a potom s úsměvem odkráčet. Hej u nás nic takovýho neděláme, ale jednou nám učitelka donesla kousek jekoby detektivky a měli sme zjistit kdo je vrah.