Tak trochu jiný konec část šestá

Za celou dobu co byl v londýně, zjistil současný stav věci. Podnikl záchranou akci Johna a Lisbeth a sbíral informce a vyčkával k dalšímu utoku. Mezitím si krátil chvíli proježdím Lestrádových případů(Lisbeth tady nebyla jediná kdo to uměl s počítačem).
Lestrád vyšetřoval, většinu vyšetřoval jen vraždy ale teď měl vlasntní tým na vyšetření Moriartyho zkločinů. Sherlock uznal že nepřišel na nic zajímavé, to bylo ovšem předvídatelné. Nuda, nuda, jěště větší, pomyslel si vduchu. Pohledem zkontroloval Baker street, tam byla snad jěště větší nuda, John s lisbeth snídali. No tak Moriarty dělej něco já se nudím, řekl polohlasně. Co ho však upoutalo byla poznámka na okraji Lestrádových pznámek, o nějaké bezvýznamné akci moriartyho bandy - krádež obrazů Vicenta van Gogha. Sherlock musí žít nebo tak něco jinak to není možné , předvolat dr. Watsona k výslechu jestli něco neví...Sherlock se zamyslel, co tam asi John řekne...
Protáhl se a rozhlédl se kolem, John mu chyběl, taky byt v baker street, byl rád že nic z jeho věci nevyhodil až lidské zbytečky v lednici.
V baker street, bylo obyčejné ráno. Zrovna snídali, když Johnovi zazvonil telefon
, byl to inspektor lestrad, že sou nějaké nesouvislosti, že by s ním potřeboval mluvit. Jestli se má zastavi nebo jestli za ním přijde na Scotland yard. John se rozhlédl kolem sebe v obývací pokoj vypadal jako po výbuchu bomby. Lisbeth seděla v triku a kalhotkách u stolu a cpala se druhou miskou ovocného salátu. Ikdyby vysvětlil ji, nikdy by nevysvělil že mají přístup k Moriartymu imperiu. Já se zastavím alespoň uštříte cestu, řekl společensky. Co chtěl, řekla Lisbeth. Jdu na policii. Můžu jít s vámi zajímalo by na co se Vás bude ptát, řekla Lisbeth. John se snažit netvářit vyděšeně, najednou si vzpoměl na Baskervilský případ a na to jak Sherlock jezdil celý od krve a s tou harpunou metrem, ale oproti Lisbeth vypadal naprosto konzervativně. No... já nevím, zahučel. Lisbeth se usmála, tak fajn já se převléknu. Za necelou půlhodinu vyšla z koupely velice elegantní blonďatá mladá žena. Nátahla ruku k John. Ahoj já jsme Irene Nesterová, řekla a mile se usmala. Páni Lisbeth, já bych vás nepoznal. Lisbeth se usmála, přece jste si nemyslel že bych šla na nepřátelské území bez maskování. Irene Nesterová byla velice atraktivní žena s dlouhými blond vlasy, velice opálená( tím Lisbeth zakryla své tetování) v kremových šatech přes které měla krátky trenčkot a k tomu měla boty na velice vysokých podpatkách( lisbeth měla metrpadesát což jí nikdy nevadilo, ale skutečná Irene byla o něco vyšší). Paní Hudsonová zrovna šla z nákupu domů, když viděla John s velice krásnou ženou. Á paní Hudsonová, tohle je moje přítelkyně Irene, řekl John. Moc mě těší, řekla Lisbet s roztomilím norským přízvukem. paní Hudsonová tím byla vyvedena jěště dlouho potom co odjeli taxíkem pryč. Přemýšlela co doktor po smrti Sherlocka vlastně dělá, minule tu měl tu mladinkou co vypadala jako anarchistka a teď tahle...
V taxíku mu Lisbeth mu položila velice zvláštní otázku - neměl někdo u polici na Sherlock nějak zvlášť spadeno. Jak to myslíte, řekl. No někdy mívají lidé jako Moriarty podplacené určité lidi na určitých místech aby bránili jejich zájmy. To zní trochu divně, ale myslím že ne, víte Lisbet on umí lidi naštvat celkem rychle. Přemýšle krom Andersona a Sally Donovenové, se kterými se spíš kočkoval, ho nikdo nenapadl.
Na policii, byla oba nervozní. Jako první první potkali Sally, ta si je měřilla pohledem který naznačoval, že považuje za divné že John má tak mladou přítelkyni. Lisbeth se pořád usmívala, vodila se s Johnem za ruku a říkala jak je to fasninující že nikdy na policii nebyla. (Pravda byla že jako blonďatá a upravené vyhlížející si tohle mohla dovolit, jako Lisbeth už byla na polcii kolikrát.)lestrád jim položil asi dvě otázky jestli v poslední době nezažili něco divné a jestli je někdo divný nekontaktoval. Velice přesvědčivě mu zalhali a předstírali zamilovanost. Tak všchno je v pořádku moc děkuji že jste přišli, Irene moc mě těšílo, ukončil rozhovor Lestrád.
Když byly venku okamžitě se pustili. Bože to byla trapárna řekla Lisbeth a zapálila si cigaretu. Tak trochu, ale vypadali jsme předsvědčivě.
Sherlock mezitím pročítal poznámky které Lestrád udělal asi minutu po tom co john s Lisbeth odešli. V tuhle chvíli byl rád že si inspektor zapisuje všechyn myšlenky ohledně případu. Bylo to celkem zajímavé čtení.
Najednou dostal esemesku od Moriartyho - Zítra bude konec, úplný. V osm přesně u palíce Drawling, se rozhodne kdo s koho. Už žádné triky. Ovšem aby genální mozky nezáhali možná to bude těžké nejspíš budete mrtví a já odejdu s úsměvem na rtech. Však do té doby to dudou nejhorší chvíle vašeho života.
Souběžne to četli i Lisbeth s Johnem.
____________________________________________________________________________________
Ps. příští kapitola bude poslední. Takže malý spoiler jedna postava umře, jedna odjede a už se nikdy nevrátí.