Tajnosti magie část pátá

Harrymu se rozšířili oči údivem. " Ta je nádherná" řekl a jemně se dotkl sovina křídla
" Děkuju" řekl objal Sherlocka což obvykle nedělal ten se sice zatvářl jako by mu trhali zub a trochu divně Harrymu objetí oplatil.
" To je dobrý, ber to jako dárek k narozkám a přijetí do Bradavic"
Když se vrátili domů, tak většinu učebnic si zabral pro přečtení Sherlock, který se tvářil jako by se do Bradavic chystal sám. 
Zbytek prázdin se líně kulik ke konci za občasného střílení do zdi,vybuchujícíh experimentů a dalších sousedů co utelkli s argumenty že žití tady by je dřív nebo později přivedlo do blázince. Posledními nájemci byly dvě dívky co žili v půdním bytě, a ty zůstavali nejpíš kvůly té mladší která na Sherlocka vytrvale dělala oči.
Poslední den prázdin udělala paní Hudsonová pro Harryho velkou hostinu na rozloučenou.
Uprostřed noci se Harry vzbudil, měl noční můru sposuta zeleného světla a zlý smích. tenhle sen míval často u Dursleyovích ale tady se ho zbavil až do těď. Když rozespale došel do kucyhně všiml si Sherlocka, který zíral na lebku.
" Ahoj" řekl vesele a nalil si mléko a okázale ignoroval lidské palce které na něj vesele mrkali z igelitového sáčku
" Nemůžeš spát" řekl a postal levku zpět na parapet
" Já, se... harry se nadechl a pokračoval spíš to ze sebe vychrlil " jaký to tam bude co když nejsme tak dobrý čaroděj jako si všichni myslí, vždyť o mě psali v knížce o vzestupu a pádu černé magie. Já ani nevím, co se tenkrát stalo a kdybch byl čaroděj, tak jak to že jsem nikdy neproměnil Dursleyovi v červi a neodešel, proč jsem tenkrát Moriartiho prostě taky v něco neproměnil aby tobě a Johnovi nemohl už ublížit." dokončil harry a prudce odychoval jako by uběhl maraton
" Podívje Harry, ty jsi teprve malý a tam se to naučís a pevně doufán že v nic  pak neproměníš. Když jsem byl v tvém věku chtěl jsem být pirátem a když jsem byl starší tak bych přísahal že jsme viděl proletě po obloze takovou tu starou policejní budku z 50 let. Někdy když vyloučíš všechno možnosti zbyde ti pravda ať jakkoliv nemožná. Prostě jsi čaroděj a ať je to jakkoliv neuvěřitelné prostě je to tak."
Další den se Harry probudil s jakýmsi odhodlání že to bude bobrý.
Když dojel s Johnem a Sherlockem na nádraží na stal problém s velkým P, kde je nástupiště devět a třičvtrtě.
" To jste se nemohli zeptat, když ste bylyi kupovat učebnice" zakvílel John
Sherlock si vzpoměl na toho čaroděje co s ním bavil a uvěomil že v tuc hvíli byl myšlenkově jinde než jak shánět nástupiště.
Nakonec jim poradil baculatá žena, která se představila jako paní Weasleyová a její děti jim vesele zamávali.
Když se dostali přes přepážku, nastal trapná chvíle ticha hned po té co mu zabrali kupé a pomohli s kufrem a jeho sovou, kterou pojmenoval Hedvika.
" Takže Harry, piš třeba každou pitomost ale piš měj se bobře a dej se na sebe pozor." řekl John a objal Harryho
" Tak se měj bobře" řekl Sherlock a poplácal harryho po rameni
Tak se rozjel vlak Harry jim mával dokud mu nezmizeli z dohledu, později se seznámil s Ronem a začalo jeho velké dobrodružství.
Když se Sherlock s Johnem vrátili domů. Sherlock se začla nudit s Harrym byla zábava a nepropadal sentimentu jako John. Nakonec se vydal na menší procházku k márnici, kde musel dodělt nějakou práci. Když se vrácel domů napsal mu John že šel na rande. Protočil oči tahle byla obzvlášť otravná. Jaké jeho překvapení bylo když přišel domů a na jejich pohovce seděl navítaný host.











Tak kdo myslíte že tam bude?