Druhá polovina ledna

Leden je ten měsíc, kdy se buď nic neděje nebo se toho děje až moc. Všechno začalo tím že se k Příšerným příbuzným podhrabal šílený pes od sousedů a ano potrhal Maxe. Naštěstí je hafík i příbuzní v pohodě, ale fakt příjemný to nebylo a hodně sem se o ně bála.
Potom za mnou přijel parťák, protože tu měl nějaké vyřizování. Což bylo super. Teda bydlíme daleko od zastávky a jiné haluze, ale co už tohle jsme čekali.
Taky mám letos dost cílů ( přecevzetí mi přijde divný a vytváří tlaky) jedním z nich bylo najít si dobrého psychologa což je zatím jako lozit v žabkách na Everest. Zatím nejlepší kandidát byla sousedovic kočka, která mě velice profesionálně vyslechla u kompostéru.
Letos jsem poprvé a asi né nappsled vyráběla diář, za prvé relax a terapie za druhé mám vlastní bulet journal do stovky a podle svých potřeb.
Škola je taky dílo. Jako depkařím a hroutím se pořád z diplomky. Ale když máte zase zpátky svoji studijní skupinu tak mraky jsou v dáli. Taky tak trochu uvažuju nad doktoranským.
Navíc jsem jetě nachcípaná což je vyloženě třešnička na dortu.