Agnes - Hannah Kent

Znáte to pořekadlo když dva dělají totéž tak to není totéž, tohle přesně funguje v případě téhle knihy a  Alias Grace od Margaret Atwood., možná je to tím že je tohle moje oblíbená knížka od oblíbené autorky trochu zatemnil úsudek.

Děj Agnes je také příběh vražedkyně, tentokrát zasezený na Island. Zase je zde devatenácté století. Hlavní hrdinka ovšem nesedí ve vězení a nechodí pouze vypomáhat přes den, ale je odvezena na vzálenou farmu strážníka Jóna Jónssona, aby zde čekala na popravu. Jeho rodina pochopitelně není nadšena a Agnes se zde otevírá jedinému člověku mladému faráři. 

Kdybych knihy měla srovnat tak tahle má mnohem zajímavější zasazení příběhu, protože drsná krajina Islandu je úžasná. A to je tak asi všechno myslím že kdyby kniha byla pouze příběh z Islandu devatenáctého století byl by lepší, protože pasáže o životě jsou zde realtivně dobře napsané. Řekla bych že si autorka ukousla příliš velké soustu, protože psát románový příběh s touhle tématikou zaleženou na skutečné události je vždycky těžké. 
Agnes je bohužel příliš šablonovitá, postavy jsou hrozně ploché a všechno je zde hrozně předvídatelné. Oproti Grace která má určité tajemství, všichni aktéři děje jsou rozměrní a nejsou jednoduše černobílí, děj je mnohovrstvý všichni se chovají považte logicky je to velké utrpení  U Kentové vám po chvíli snad všichni lezou krkem, navíc mi všichni přišli takoví nedospělí ( neustále někdo trucuje, uráží se, brečí,  je neschopný  a Agnes si většinu času stěžuje což je oproti hrdé samostatné Grace sklamání) co když si vezme že na začátku knihy o Grace je ona vlastně dítě a tady jsou všichni dospěli tak to je dost špatný. 
Anges je lehčí kniha než Grace, hezky rychle se čte má i jednoduší jazyk a menší formát takže taková rychlá knížka do MHD, ale to je asi s krajinou Islandu všechno.