Putování dlouhou nocí

Jsem vyloženě noční člověk, miluju procházení setmělým městem kde nikdo už moc není. Je uklidňující když vidíte různá místa, kterou jsou za svělta plná prázdá. někdy mě to děsí a jindy se nechám unášet. Když se stemí ožívá moje fantazie a vytahuje na povrch různé příběhy nebo je začně vytvářet prostě mi v hlavě víří slova a souvětí. Koukám na oblohu pozoruju hvězdy a čekám doctora who.Většina věcí vypadá magičtější. Připadám si jako v urban fantasy. Zas na druhou stranu nemám ráda tu bezednost nikdy nevím co bude v tom tmavém koutě, uličce... Někdy bych chtěla někm dojít někam kde to za světla neexistuje a ožívá to jenom za tmy a s ránem mizí.
Zas když ze vzdálím z města a jeho světel a sem u ns, je to jiné.. zajímavější... Značkuju pannenský sních svýma botama mám ráda jak křupe, řvu na půl ulice, jsem lifestylová čarodějka a černé a jiné toulavé kočky se ke mně připojují. V létě je to u mě v podstatě to samé jen sem opojená vlahou nocí a chodím bosky po venky a nevnímam  různé věci tak jako jiné ostřeji.
Chtěla bych někdy kdybych sebrala odvahu jít do lesa prostě v noci je mi jedno jak je to ujetý, divný... Musí to bý stejně zajímavý...

Žádné komentáře:

Okomentovat