Každá kraličí nora skýtá různá tajemství, která neodhalí ani stý propad...

Asi sem nevydržím nepsat o sobě. Celý dny koukám prosklenými dveřmi ve třídě a ignoruju omyly budoucnosti a prudké změny náhlé skutečnosti. Jsme postavou z knihy Chucka palahnuika, tohle je už tak často že mám pocit že můj život je iluze a jen plním něco pro pobavení někoho jiného. Unavuje mě pořád to samé, každý den. Něco jako pějme písen dokola. Pamatuješ jak sem v prváku přepsala třídnici. Citím jako by to bylo někdy před sto lety. Moje znovunalezená kamárádka mi dohodí kéru zadarmo. Třikrát sláva mému sociálnímu umění. Jsem lvicí salonu. Ptám se na jak dlouho než se stanu zpět společensky nezpůsobilou. Citím jisté uzkostiu, které znemožňují běžný život. Si blázen, nebo ne? Klasické otázky. Někdy možná jen tupější. To že si smutná to souvisí s tím že seš gothic. Co prosím já nato. Vysvětlovat něco o hudbě a naprosto nesouvisejícch mích problémech se mi asi nějak nechce. Ale vyvracet mýty mě baví. Jsem prý puťka, asi nevím jak to kdo poměřuje když na mě jen blbě kouká.Na tohle už nestačí ani moje sociální dovednosti. Asi už na to kašlu stejně mi začíná mé prudce studijní volno.

Taky sem dneska zažila automobilovou hončku, fííí jak z filmu. Malej králík žije nebojte a bude mít septum dyš se jiná nově nalezená kamárádka uvolí mu ho píchnout. Nebo možná píšu ze záhorobí a budu vás po nocích strašit .....

Ps. Čtu Ajvaze a děkují tímto Jenny za tip, protože je to neskutečně skvělý.
Pps. Jdu sledovat Wallece a Gromita ( gromita chci domůůůů) tovítejdusevzdělat