Povídkové a myšlenkové kousky, nadpis odpovídá za vše.
Voda, kolem mě otevírám oči. Nádech, výdech srovnat tep. Hladina se třpytí mydlinkama a utržky mé kůže a vlasů. Žárovka pochybně svítí asi nastane skrat. Nořím se pod hladinu. Objevuju vesmírné barvy a pluvu dlouhý závod sama se sebou. Topím se útroby mi plní voda. Vynoření vzduch. Bílé obložení s trcohou žluté. Špinavá zem, praskliny v okně. Znova se potápím. Může se člověk utopit ve vaně. Končetiny těžknou, dech měkne. Skepse nenásilné myšlení. Roztápení mé už tak roztopený oční linky. Oči se protáčí, sjíždím pod klidnou hladinu. Výření barev a já jen ležím a jsem unášená prodem pryč, někde kde je teplo a útulně.
_________________________________________________________________
Otevírání očí. Vzpomíná na včerejší nooc kterou si moc nepamatuju. Ani nevím jak sem se dostal sem moje postel, medvídek na mě upírá sklněné oči. Pojď brácho zničíme svět ty a já a plyšová armáda. Nebo mě sežere on a já budu jen dítě bez hlavy. Koukám na stop, drolí se, možná z něho něco vyleze a kousne mě to...Rovnání těla, oblečení smrdí zvratky co jen dělat. Asi nic. Otevírání ledničky nikde nic, klasika. Spíš bych se lekla kdyby v ní něco bylo. Opřená v koupelně o vanu. Až vstanu budu mít krutý tetování po celým obličeji. Pozoruju svoje oblečení a okolní svět. Zapaluju cigaretu. Pálím díry do koberce, komu to bude vadit. Někdo volá moje jménu, ale nikdo tu není. nejspíš je to nějaký maskovaný vrach co se mě chystá zabít. Nebo možná ty stěny co prej maj uši, všechny stěny maj uši.Teď doufám že mě neslyšej a nic nikomu neříkaj. Vlastně nemůžou maj jen uši ne pusu. Psycho, směju se. vyvolání nepříjemné asociace.
V umyvadle je krev, nebo červená barva z mích vlasů. doufám že druhá možnost. Další cigareta, myšlenky na včera poslední co si pamatuju že hráli někde Rolling Stone, nebo možná ne a mě vynechá mozek. Proč mi teče krev z nosu, to se stává holčičko. Vítr taky někdy šeptá si píča děvenko. Klik. Klik. Internet, počítač proč virtuální život je tak skvělý a obyčejný tak šedý. Dopad reality, světlo zpoza záclon. Proskakuju do počítače, teda aspoň bych chtěla. Žít v kraji seriálů a hejbavých obrázků... nereálné ale líbivé. Až děsivě moc. Ležím přemýšlím asi chci umřít. Ou Fuck this, co si počít abych nezešílela.
Žádné komentáře:
Okomentovat