Tajemství lorda Croforda

helikož mi zbyla spusta nápadů po mé povídce. Nu a jelikož mi bylo líto je vyhoď taky tady je jedna samostatná povídka

Po tom co Lisbeth odjela
, byla zas v Baker street, nuda. sherlocka po chvíli omrzelo pitvání pochybných zbytků lidských ostatků. Hraní na housle v šest ráno. Fascinace lidskou kůží, což znamenalo že sherlcok poctivě zkoumal reakce chemikálii s lidskou kůži a srovnál je s prasečí.
John naznal že potřebuje případ, což by nebyl problém protože po jeho velkolepém návratu, měl případu vcelku hodně.
Jenomže, polovina z nich skončila v koši a druhé se vyjádřila jako o to si myslí že bych se s tímhle zahazoval.
" tohle vypadá zajímavě, krádež šperků, lady Epiglithonové", řekl John
" Má v tom prsty Moriarty"
"Ehmmmm...Spíš ne" řekl John ale zatvářil se jako jo ale i tak to bude zajímavý.
Sherlock vstal a hodil složku do koše.
John si v tu chvíli pomyslel že to tady bude zas k nevydržení. Asi ve stejnou chvíli zazvonil, Sherlockovi telefon.
Měl velice překvapivý výraz, když domluvil, horečně hledal něco na internetu.
Potom se obrátil na Johna.
"Vražda v Partingovém klubu", řekl popadl kabát a zamířil ke dveřím.
"Johne na co čekáš až zahřmí"
Ten se rychle popadl budnu a vyběhl za ním.Sherlock chytil taxíka.
"Surenney" štěkl Sherlock na taxikáře
" Co je Partingový klubů", ozval se po chvíli John.
" No něco jako elitářský klub, pokud si bohatý, vlivný. Tak ti pošlou pozvánku a vlastně taháš za nitky s nimi. Sázíš na koně, burza. Nebo plníš jejich politické zájmy. Nesmíš se ovšem, nějak zviditelňovat, jako být v bulváru nebo najednou zprudka měnit politické názory. Ten muž kterého zabili, byl ve sněmovně lordů, dokonce se uvažovalo že by byl ministerský předseda. Pochopitelně, nikde neříkáš že do tohohle společenství patříš."
Když vystoupili z taxíku. Johnovi poklesla čelist. Sice nevěděl co si přesně představit, ale určitě ne tohle. Moderní sklo- chromová budova, naprosto nevybočující z moderních staveb. na zvoncíhc byly názvy kanceláří. Kydž ešli do proskleného atria, hned k nim přišel nenápadně vyhlížející muž v obleku.
"Už jsme Vás čekali, takže teď prosím pojďte se mnou musíte podepsat smlouvu o vaší odměně a celkovém utajení tohot případu".
Když podepsali, každý svou vlastní. John si všiml že ta Sherlockova má asi o tři strany navíc. V té jeho bylo jen to že o případu nebude mluvit, vynášet informace ani je nikde publikovat. Svůj honorář si musel přečíst dvakrát. Tolik nevydělal pomalu za rok. Navíc pod částkou bylo napsáno že jen za konzultaci a při vyřešení případu se zdvojnásobí.
" Takže když už máme po formalitách, pokročíme k případu. Lord Croford neměl žádné nepřátele, a navíc byl i ve vládě velice oblíbený. Jeho rodina žije v panství Abbney , pokud by ste ji chtěli vyslechnout"
" Lord Croford, obíbený nebyl chtěl prosadit, škrty v sociální oblasti a propouštění zaměstnanců, před necelým půl rokem se rozvedl se ssvou manžekou. Sice velice disktrétně ale i tak odešla s prázdýma rukama. Jeho syn pokud tedy vím prohraje v kasínech po celém světě víc než si může dovolit. navíc má myslím nemanželské dítě" Sherlock to řekl klidným společenským hlasem.
" Pomluvy jsou velice silná zbraň, kterou nás novináři rádi diskreditují"
" Ovšem zastírání pravdy je vaše oblíbená dispciplína. Že pane Browningu."
" Ten návrch na kontrolu novinářů a tisku, byl celkem hloupý nemyslíte. Nestál Vás náhodou křeslo. Řekl bych přesunutí a na podřadnou pozici."
Muž vypadal že se dusí žlučí, i přesto že se snažil udržet společenský obličej.Ten už spíš vypadla jako maska.
John si si mezitím připadal jako páte kolo u vozu. Ovšem teď už se začínal bavit.
" Tak myslím že všechno víte. Tak se dejte do práce" řekl pan Browning hlasem plným nenávisti.
" Sbohem" řekli dvojhlasně Sherlock s Johnem a vyšli z budovi.
" Takže teď se půjdem podívat na tělo a potom vyslechnout manželku lorda Croforda"
John polkl to že by měl být v práci a spoustu dalších dotazů po kterých by následovala trapná chvíle ticha, sherlockový pohled - proboha to je tak jasné.

Mrtvola lorda Croforda byla vcelku nudná.
" Doba umrtí asi před 6 až 8 hodinami. Příčina otrava - arzén nebo příbuzný jed. Křečovitý výraz, lechce nažloutlá kůže. " John byl se svým první ohledáním spokojen.
Sherlock zatím okupoval mikroskop.
" Vrah ho musel nenávidět, pomalá bolestivá smrt, díval se když umíral. Jed mu dal v alkoholu - whisky nebo něco takového. Hodně kouřil, rakovina plic. Nadměrná konzumace alkoholu játra už mu taky moc nesloužila. Byl nejmladší z tří dětí. A sázel na koně a měl rád o hodně mladší ženy." dokončil Sherlock od mikroskopu.
John byl po dlouhé době s ním udivený.
" Lístek z dostihů, rtěnka na límci. Zvyk dostat všechno co chce. Žluté prsty a cigaretový zápach z jeho kůže"
" Nemusíš se předvádtět."
" Nepředvádím se jen konstatuju fakta."
Najednou se otevřeli dveře. Molly.
"Ahoj" řekla a usmála se Sherlocka, který bohužel pro ni usměv ignoroval. Od té doby co se Sherlock vrátil, na něj dělal oči snad dvakrát víc než předtím. John se měl chuť začít smát. Lisbeth měla pravdu určitě mu musel pomoct. A teď žije v přesvědčení že z toho něco bude.
"Nechcete kávů nebo čaj?" Molly se culila na Sherlocka.
" Ne mně nic a co ty Johne"
" Ne já taky nic, děkuju"
John by se vsadil že jemu by čaj neuvařila.
Sherlock vypadal spokojeně.
" Takže teď, vyslechneme manželku"
Lordovo panství bylo krásné, ale na to kolik vydělával, tak žádná sláva.
"Manželky a gamblerství"
" Ty mi čteš myšlenky"
Sherlock byl zas zadumaný a hleděl do svého mobilu.
" Microfta zajímá jestli se chováme slušně a neděláme ostudu. Nepobuřujeme, nevytahujeme politicky citlivé věci atd."
John se rozesmál.
Sherlock se dovnitř klasicky pozval sám, vytasením průkazky policie.
Paní Lorren Crofordová, byla dvaadvacetiletá oslnivě krásná blondýna, což kontrastovalo s obtloustlým obstarožným lordem. John si ovšem všiml že je ověšená zlatými šperky. Sherlock z ní tahal informace. Johna spíš však zaujalo jak to tam vypadá. podle odřené omítky, bílích fleků na zdech měl Sherlock pravdu s tím že hodně nacpal do hazardu.
Když začal dvat pozor na rozhovor.
" Já ho vážně milovala" hořekovala a smrkala do kapesníku¨
" Ty šperky a plastiky ten cit asi prohluboval že."
Její hraný smutek se rychle rozplynul.
" To že o sebe dbám je snad jasná věc, tohle je úkol reprazntativní manželky. Pokud chce vědět kdo mu mohl ublížit, běžte za jeho bývalkou nebo za tím jeho parchantem. Můj manžel se velice snažil vychovat z něj slušného člověka. Soukromé školy, drahá auta, koně. A ona musel jí platit alimenty jako blázen."
" To asi přeháníte, ne"
"Samo sebou že ne" odsekla.
"Takže já mám dost nabitý program a vy jistě máte sami dost práce s vyšetřováním smrti mého manžela"
John projížděl aukce Chiristies - což byla nejlepší aukční síň s uměleckými předměty.
"Sherlcoku podívej ona prodává snad všechny věci z panství."
"Dobrá práce, takhle končí káždé takové manželství. Má titul a postavení a teď peníze. ovšem vrah není obrat ho o peníze mohla kdykoliv. Jeho syn je teď v Monte Carlu a jeho manželka je v Aspenu. "
"Johne přece si nemyslíš že jsme jediný kdo zná někoho kdo to umí s počítačem." Opáčil když viděl doktorův vykulený obličej.
"Takže politika" odvětil doktor.
" Tohle je dobrá úvaha"

Centrum politické moc lorda Croforda leželo v pseudoturovské budově. Jak se dalo očekávat vládl zde nepříjemný chaos. Většina lidí vypadal opravdu zdrceně. Sherlock si odfrkl což v jeho řeči znamenalo že si myslí že pse polovina lidí přetvařuje a druhá se bojí o svoje místo.
" Pokud pomineme peníze a přejdeme na moc. Tak jediný kdo by ho chtěl zabít tak asi někdo odsud. Každý z nich má motiv"
John si začal prohlížet lidi v jiném úhlu. Pokud by spustil skandál, bylo by kampani navíc v politice je možné úplně všechno.
Jako první si promluvili s jeho asistentem Theodorem Smmithem. Sherlock mu věnoval dlouhý pohled.
" Čím ste ho otrávil."
"Cože"
" Lžete špatně asi vteřinu potom co jsme přišli, jste stuhl. Máte dokonce zvětšené zornice, klasický příznak lhaní"
" Vy, si něco vymýšlíte"
" Jistě firemní věčeře, támhle vidím účtenku Japonská restourace. Ryba fugu"

Theodor Smith evide
ntně ztrácel nervy. Začal střílet evidentě byl velice špatný střelec takže.John skočil za židle a Sherlock uhnul.
" Chtěl odstoupit. Dokoce jít do novin a říct všem o mě mé lobování za různé podniky. Musel zemřít"
"Když Vás teď zabiju, tak to u soudu můj právník svede na nepříčetnost. Dva nanejvíš tři roky v příjemném prostředí kliniky v Manchestru pro boháče. Nu a když nebudete vy dva tak neboudou důkazy" řekl Smith
Při jeho proslovu se John proplazil za něj. Asi v té stejné chvíli kývl na Sherlocka. John instinktivně zezadu vyrazil proti panu Smithovi. Sherlock zvedl zbraň ze země, kam spadla.
" Dobrá práce Johne"
Pana Theodora Smithe potom odvezl Lestrád na policii. Když podávali výpově´d. Tak za nimi přišel jeden mladý policista.
"Pan Smith by chtěl mluvit sni mi mluvit."
John s Sherlockem se po sobě podívali.
Když došli do výslechové místnosti tak už se na ně culil.
"U soudu budu chtít dohodu, takže bych Vám asi měl říct něco co mi pomůže."
" To pochobuju že byste věděl něco co by vám pomohlo" řekl chladně John.
" Moriarty mi často říkal že jste vůči Sherlockovi velice loajální"
" Moriarty" řekli oba zaráz
"Jistě to že patří mezi bohaté a vlivné ho velice těšilo, navíc se přes ostatní velice dobře dostával k informacím. Můj dejme tomu kratší trest by byl vykoupen informací že vím kde je Moriarty."
" Pochybuji že náš společný přítel Jim, by vám dovolil říct kde je."
" Znáte to pravá ruka neví co dělá levá, ta to má i on jeho zločinecká organizace se rozpadá. Poslední zásah ho dost vyčerpal."
" nuže kde je" sherlock evidentně ztrácel trpělivost.
" Benátky, finančí konference zítra v osm hotel Imperial"
Sherlock se zvedl a odešel john vyběhl za ním.
"Jak to že není mrtví, vždyť si říkal že si ho zabil."
" Zastřelil , to ano ale potom co jsem se otoči tak už tam nebyl."
John přemýšle asi tak jěště nad sto dalšími otázkami.
Ovšem Sherlock přestal vnímat a začal hledat na internetu spojení do Benátek.