Ráno
Hrabu se z postele. Všude je nepořádek ha měla bych začít uklízet. Je mi přes pět set let. Paradox.
V pozadí ulsyším zvuk telefonu. Prosím, řeknu. „Slečna Antwood. Ano řeknu“ Myslím že pro vás míme případ a hned by ste sem měla přijet. Po hlase jsme poznala La Grendyho.Když volá osobně tak to nikdy není dobrý.
A co se stalo? No tohle se po telefonu špatně popisuje. Přijeďte na Odpočku do Bromtnovského lesa, tam na vás někdo bude čekat. Jo jistě řekla jsem. Roztáhla jsme závěsy, miluju slunce. ( jsme upír ale tohle vysvětlím poszděj).
Normální lidé do Bromtnovského lesa nechodí moc uchylů a tak víteco. Před několika lety se mluvilo o tom že se les vykácí a postaví se tady domy a silnic. Jenomže ochranáři se postavily proti a tak z toho sešlo. Teď tu potkáte měňavce, mršijeda,upíra či obyčejného uchyla.
Když jsem dojela na místo, tak na mě čekal měňavec. Jelikož na mě zíral jako na přízrak tak sem se radši na nic neptala.U mrtvoly už zakryté igelitem stál vlkouš Tom (znám ho né nijak dobře ale tak jako od viděn). Tak co tu dnes máme řekal jsem zvesela. „L. tohle bys možná nechtěla vidět“
Jáj nedělejte že jsem, nikdy neviděla nic takovýho. Radši odežeňte ty mršijedy, je to upír ne typotvory jsou odporný.
Tom a ten druhý odělal igelit a já se málem pozvracela.
Delší díl zbytek dodám zítra bo v pondělí
Žádné komentáře:
Okomentovat