Je mi mizerně zvracím.
Motá se mi hlava.
Nejím. Nespím.
jsem ztracená a utopená v moři slz.
Viz hudební podkres pod námi.
Co mám k sakru dělat.
Venku to klouže padám nejdu do školy. Viz. výše.
Motá se mi hlava, ale došli mi prášky nikdo není doma.
Co si počít.
Čtu Palahnuikův Deník. Přijdu si stejně sama a opuštěně. ROZDÍL nejsme na žádném ostrově.
Myslýte že mi vadí že nejsem ve škole. Fakt ne.
M mě ingnoruje a dlaší si myslí že jsem se zbláznila.
Budu kresli.
Umění přece vzniká z bolesti ne
Žádné komentáře:
Okomentovat