Vrátila jsme se zprocházky zasněženým lesem. Nikde lidi, až prapodivně uklidňující. Mrazivá krása. Doma to na mě padá. Je to normální. Duševní porucha, hlaste prosím předem.
Chci psát normální dlouhý a smyslu plný články ne hromady odpadu.
Ha a zajímalo by mě jak dlouho mi to tu vydrží. Ukrýt.
Časem teda až mi to přijde vhodné a zbavím se pochybností sem hodím nějaký svoje dílka. Básničky povídky a jiným duševní odpad.
Tak jsem zas nevytvořila dlouhý článek, sakra.

Ps strašně moc se omlouvám za překlepy a chyby.