Dneska píšu už druhý článek.
Není normální.
štouchám prstem do hnusu
za sebou táhnu malou panenku
chybí jí oko moje majízas každou barvu jinou
štouchám prstem do mrtvoly
sladce se usmívám jsem zrůda
malá sladká a svatá
a ty nejsi nic
jen malý pozorovatel
jsem tvoje posvátná hrůza
ale stejně mě chceš
jsme naložéna ve formaldehydu
zírám do stropu
chci zemřít vším co ve mě je
ležím na zemi
tma
skeletons are comming
Žádné komentáře:
Okomentovat