Světlušky, pivo a pravá krev

Nějak zjišťuju že když jsem tady sama všechno se nějak mění stává se ze mě pozorovatel okolí. Sousedé dělají divné věci, zdraví mě jěště podivnější lidé.  Sezení v noci na střeše s plechovkou piva světlušky. Je zajímaý jak můj mozek má složku panické obrazy a vytahujeeje ju dycky když se to nehodí. Všechno se tak hrozně rozpadá, někdy si předsatuju že za to může moje nahlas puštěná hudba jak rozežírá cihli a beton. Včera jsem málém uízla v knihovně asi tři minuty než zavřou mi to oznámila knihovnice. Týjo noc v hlavní knihovně. Proč se ve čtyři odpoledne město zabedňuje. Taky je šalingrad rozkopanej takže co dřív trvalo deset minut je teď dvacet a zkste kličkovat po staveništi v žabkách nebo platoformách. Bonus do konce prázdin budu asi umět ukrajinsky , rusky slovensky a bůhví jak jěště. Žiju v betonový džungli postavený na starých kostech. Takyj sem včera překonala krizi nemůžu spát a vytáhla jsem si čtvrtý díl pravá krve. Sakviš jak já ju dycky chtěla ochutna a popravdě seriiál jsem rozkoukala jenom kvůli alexanderovi skarsgardovi, což je podle mě moc velký fešák*_*. Když v prváku přišel XY tak vypadal jako jeho mladší ztracený bratr.