Učím se pořád, není to tak zlé. Když si vemu zkoušení z 12 okruhů, tak tohle bude jednou tolik ale bude to dobrý. Když se neučím nebo nepropadám panice, tak čučím na Hannibala. Miluju rodičovy poznámky, proč ho jěště nesnědl. Když v noci chodí po venku, tak by se měl v noci připout pouty k posteli a bude to dobrý. Jinak sme normální. Taky moc čtu fanfiction a populárně naučnou četbu o lidech co mají spoustu problémů. Už začínám vypadat strašlivě asociálně. Takže něco mezi zombie něčím neidentifokovatelným. Chmch... Když si čtu některé, okrohy tak se mi vybaví jaksem se učila s PP.
Jo tak praktickou jsem dala i didakťáky. Japí. Nejtrapnější telefonát učitelce. Po čtyřech letech mi začali psát lidé se kterými se ani nezdravím. Nasadím svůj společenský úsměv a něco odpovím. pořád lepčí než ty patetický keci, co měli všichni na didakˇˇťákách o tom jak se máme rádi. No jasně já na to s nevražím pohledem.
Nebylo poslední zvonění. Knííík, kvůly komu asi. Jak smutné, já chtěla chodit po městě s tunou make-up, v pyžámku a s pyšákem a vykládem lidem že bejt mrtvej je finančně náročné.
Dneska muzejní noc s W. Třikrát japí, těším se. Čekejte výkec a fotky. Jo na dnešní díl Doctora who, to bude něco... Já se tak těším a zárověń sem napjatá.
Žádné komentáře:
Okomentovat