Tajnosti magie část jedenáctá

Já myslím že to že tady Snape není souvisý s Kamenem mudrců“ Harry se podíval na Rona i Hermionu jako by hledal podporu.

„ Harry neměli bychom se unáhlovat“

„ Já se neunáhluju, jenom uvažuju je pryč třeba někde zjiš´tuje jak ukrást kámen a nebo se snaží ja nevím....Prostě nemám dobrý pocit.“

„ Harry víš vůbec něco o svém strýci“ řekla Hermiona smutně

„ John mi psal že už mají hodně stop, ale t je jako by napsla nic neví a jen lomí rukama a sedí a smutně se dívají a stišují hlas, což znamená je to zlé a moc ale nemám sílu ti to oznámit.“

„ To bude dobrý“ řekl Rona i Hermiona zaráz

„ Dokud je tu Brumbál a dokud máš naději bude všechno dobré.“

Když Lestrad odešel John si do svého obvykleho čaje nalil dost rumu na kuráž, když si všiml něčeho jiného. Někdo tady byl určitě jeho hrnek byl jinde a Sherlockovi papíry byly mnohem víc poházené. Teď mu přišli narovnanější a přísahal by že tu košili měl na židli a né na pohovce.

„ Skvěle končím jako vyšinutý alkoholik, ale neboj mozek mi to nezatemní a tbe najdu“ pronels nahlas k lebce

„ Sakra už chápu, proč s tebou Sherlock mluví je to vážně k užitku“ připdal si jako by řešil hádanku bez něj sice to bude složité ale aspoň mu předvede že od něj něco odkoukal. Popadl bunbu a vyběhl ven.

Severus Snape si vyslechl ještě kousek debaty Johna s Lestradem a měl jasno. John se vydá ven a dopadne stejně, maličký doktor mu byl snad jěště víc sympatický. Ovšem konec prázdných řečí a měl by nějak phnout s celou věci.

První zastávka policie.

„ Mdloby na tebe „ pomyslel si vduchu a pomocí neverbální kouzla trochu mnoholičného lektvaru měl jednoho z nevýrazných policistů.

O chvíli později už měl k dyspozici veškeré podrobnosti ke zmizení Sherlocka Holmese, v duchu se ušklíbl on za hodinu v poznákách měl o hodně větí náskok než celé tohle oddělení. Když  tenkrát lidi unesli smrtijedi a Voldemort většinou je nikdy nenašli, pomyslel si stísněně ale hned myšlenku raději zaplašil. Co když t teď bude stejné.... Najednou si na mapě všiml, toho co hledal. Tiše zaklel a vduchu se pokáral že vším tím rozpylováním mu uniklo něco co měl pod nosem.

„ Proč myslíš že jsem vlastně mrtví“ řekl najednou k lehce dezorientovanému Sherlocki blonďák z kouta.

„ Prostřílela tě zásahovka, asi bys měl být“ řekl tiše, ale vduchu měl pocit že je to stejně jedno

„ Tak proč se mnou teď vlastně mluvíš“

„ Asi nemám nic lepšího k práci“

„nebo to znamená že jsi na hraně toho jestli jsi spíš živý nebo spíš mrtví. Já bych řekl že už jsi spíš na mé straně. Už jsi spíš mrtví než živý, podle mého názoru. Když jsme se tenkrát potkali tak sem to veděl že se nedožiješ moc vysokého věku.“

„ To jsem veděl taky, ani sjem nečekal že se dožiju třiceti popravdě“

Moriarty ho pozoroval s neskrývaným zajmem. Po těhle drogách byly lidi všelijácí někteří plakali, jiní histericky křičeli což dělali dycky když se sem dostali. Což upřímně nechápal on taky histericky neječel na někoho kdo mu držel u hlavy pistol. Ovšem když někomu držel u hlavy pistol Sebastina tak se i  z největšího bouchače stala ustrašená bábovka. Měl rád vzpomínku na jednoho chlapa, kterého poslal celánamyšlenábritskávláda takže Mycroft a ten mu mávál nožem před obličejem a vykládla mu co mu uřeže první a on na něj jen koukal, a vduchu si říkal si no to snad ani nemyslí vážně. Pak se zjevil Seb a z pana Velkohubého se stal pan Posraný, který prosil o život že má rodinu a děti a kdesicosi. Tohle na něj už dlouho dojem nedělalo. Jeho rodina byla mrtvá už dávno a jiní na tohle taky ohled nebrali.

Jeho chlapec si však vedl dobře jen se nezávazně bavil s mrtvým klukem, sakra čekal že mu bude rozvykládávat svá nechutná tajemství, nebo čekal že bude víc … nedokázal vlastně přesně určit co vlatsně čekla že bude dělat, když bude vytržený z svého přirozeného prostředí.

Severus se přemýstil na místo, které našel na jedné mapě a měl pocit že byto mělo být ono stará opuštěná nemocnice. Idealní místo, možná lepší než sklepy nebo skladiště. Rozhlédl se kolem sebe a uznal že je to dost nepříjemné místo ze kterého šel trochu strach.




Ps. nový design sem zvědavá na reakci, tak nevím kdy bude další kapitola. Jo a nejraději píšu z pohledu Moriartyho nějak nejlíp se píše.