Tajnosti magie - část dvanáctá

Takže výlet do mysli pana Moriartyho, berte s rezervou kritzujte chvalte dle libosti. Věnováno mé múze, která dokáže udělat můj příběh vždy zajímavější. Jo a puste si písničku Trent je fešák.


 

Někdy si vzpomínal na to jak to vlastně všechno začalo. Bylo mu asi jedenáct a učitelka mluvila o tom že sen musíte zabít, abysteho prožili. Když nad tím zpětně přemýšlel vlastně ani nevěděl v jaké souvislosti to říkala. Zabít sen nebo i jiné, další den utopil toho kluka. Nesnášel ho, byl to ten nejhřejivější pocit jaký kdy zažil když viděl jak vytahují jeho nafouklou mrtvolu. Prvního si prý pamatuju nejvýrazněji, pak přišli další je lepší je nepočítač. Zabijete sami sebe, sen a můžete být tím kým chcete. Když jím ste taky nejste spokojený potřebujete něco. To něco někdo definuje jako rozptýlení, někdo má drogy, jiný se bláznově zamiluje a potom se v koutě vylévá srdce, někdo jí lidská srdce každý má něco. Pak je tu druhá možnost, říkejte si jak chcete ale mít nemesis, úhlavního nepřítele je něco co vás z obyčejného přesouvá do kategorie skoro až biblické. Je to vaše rozptýlení se kterým můžete svádět jakékoliv souboje a bez něj nejste nic jako on bez vás. Svůdná kombinace a pak ho máte ve své moci a můžete si sním dělat co chcete. Pokud jste už v tomhle bodě jste už někdo, můžet přepsat dějiny kdy se vám zachce.

Pak je vám zas jedenáct sedíte ve třídě o týden později a dozvíte se že ta stejná učitelka zkončila v blázinci a váš spolužák se válí na stole v pitevně máte v hlavě plán a už není nikdo kdo by vám bránil.

Smysl pro dramtičnost je první věc kterou musíte mít pokud chcete svádět až epické souboje se svou nemesis a je jedno zda ji chcete zabít, strašit nebo jí sníst srdce. Stará nemocnice je už možná trochu ale je to místo jak stvořené pro dramtické chvíle. Možná přijde chvíle kdy si přijde že už překročí člověk určitou mezi estetičnosti pokud se vám u nouhou válí lidská hlava je to vcelku odporné a pokud ji nacpete do balíku a pošlete dál je to jako tichá balíková pošta plná úleků.

Pak nastane tak trpaná chvíle když vám někdo míří na hlavu pistolí a myslí že to vás zlomí, silně se plte tohle je ta část kdy vám to přijde jako vtip. Není to jako se citit nepřemožitelně je to jako cítit se jako pán situace. Je v tom asi stejné pravidlo jako když vám rodiče říkali nechoďte nikdy nikam sami. Někdy vám něčí mozek na tapetě udělá velkou radost.

Svět je nudné místo ale když ho vidíte hořet je hned lepší. Oheň je zajímavý živel, může vám opéct maso nebo vás upálit za živa. Zajímalo by mě jaké by to bylo vidět město hořet za živa.

Nero zapalíl Řím, aby měl inspiraci. Jaké by to však bylo zapálit ho z nudy a pak se dívat jak ostaní tančí jak já pískám. Proto ho tak obdivuji a dalo by se říct že platonicky miluju je divné slovo ale dal by se taky použít. Chtěl jsme ho vidět trpět a chtěl jsem ho pokořit už tak z principu. A dnes večer to ukončíme nebude už žádné příště. Asi budu citít nějaký zármutek, ale pak ….. Pak to bude jako začít znova už by nás sto stejně nudilo. Chce to dramatické finále. A pak pohnutý konec, kdy se svět dozví kdo byl hrdina a kdo prosil o život a kdo se stal milosrdným katem.

Po chvíli takovýhle myšlenek, byl James moriarty připraven udělat jednu z největších výzev svého života a jedině protže ho zajímalo jaké to bude potom.

Severus Snape měl hůlu přichystanou k boji, nebylo to poprvé co se plížil temnou rozbořeninou a hlodavý hlásek připomínal že to není naposled. Když uslyšel hlasy, tak si byl jistý že jde správně.

Tak fajn pomyslel si a otevřel dveře.