Tajnosti magie - kapitola první

 Takže Fanfiction, srážka dvou a pak možná i více těles Harry Potter a bbc Sherlock - tady je to někde v první serii a Pottera beru od začátku. Tuhle celou věnuji W . Ps beru všechno krtiku


John Watson se probudil do ospalého dne. Chvíli si užíval vzácné chvíle ticha, které se v domě na Baker street moc neužilo. Včera vyřešili, složitý případ vraždy což znamenalo že třeba Sherlock někam zalezl a on bude mít chvíli klidu, nu dobrá tolik klidu to nebude uklidit, nakoupit, jít do práce, napsat na blog. S hlavou podobný myšlenek odcházel do práce, kdyby tušil co dneska všechno zažije asi by si přispal. Mezitím se v Kvikálkově, přesně řečeno v Zobí ulici ocitl podivně oblečený muž už tu jednou byl a kdyby tehdy tušil, raději by sem Harryho nedával. Dursleyovi se k němu chovali hrozně. Slovo hrozně by možná ani nestačilo. celou tuhle nepříjemnou záležitos měnila jedniná věc poslední žijící příbuzný, konzultující detektiv nějak měl pocit že horší než Dursleyovi být nemůže. Profesor Brumbál, se naposled prošel Zobí ulicí, věděl že tuhle záležitos vyřídí odbor pro styk s mudli, ale měl pocit že by se měl s tímhle místem také rozloučit. Když se poté přemísťil zpět do prasinek a procházkou se vrátil do své pracovny.Kde na něj netrpělivě čekali profesorka Mcgonagallová s profesorem Snapem. " Albusi vy vvíte jaký jsem k nim měla názor, ale dát ho k naprosto cizými člověku nemůžemu to ublížit jěště víc" řekla profesorka mcgonagallová a vrhla na Brumbála chmurný pohled " Domnívám se že ne Minervo, tam kam se dostla teď mu bude líp, pan Holmes je sice velice neortodoxní ale myslím že se o Harryho postará" dovětil Profesorka Mcgonagallová si neodpustila vyčítavý pohled a odešla. " A co tíží tebe Severusi" obrátil se na profesora Snapea " Bude stejný jako jeho otec" " To nidky nemůžeme vědět" " Oh jistě výchova Dursleyoví a te´d ten nafoukaný všeznalý mudla" " To jsem si myslel že chemik by se vám mohl pozdávat" profesor si na něj podíval velice pohrdlívým výrazem "Řekl bych že za měsíc budete muset schánět někoho nového když vinou nezájmu pana Holmese na tom ten kluk bude jěště hůř" " Severusi, chtěl jsem pouze abys mi na něj řekl svůj názor" " A jak myslíte že bude reagovat na to že je čarodě bude na něj dělat pokusy, co když to neunese a vyhodího na ulici" " O tom silně pochybuji, navíc někdy čas pomůže a někdy je to mocná veličina jeden z mích dávných přátel mi tohle ukázal" odvětil profesor Brumbál " Někdy bych vážně chtěl poznat vaše dávné přátele" Harry Poter byl neobyčejný chlapec v mnoha směrech a to on sám ani netušil v jakých, a toho dne se mu vyplnilo jedno velké přání přišel neznámý příbuzný a odvedl si ho pryč, nu dobrá zatím ho neviděl a přišli nějací lidé z odboru pro péči o děti či něčeho takového. Byl ale pryč od bratránka, strýce Vernona a tety Petůnie. Sice mu v břiše hlodal nepříjemný pocit že co když ten někdo bude horší než jeho dosavadní příbuzní, ale možná ne snažil se děsivý hlásek umlčet, ten si však žil spolu s děsivými myšlenka vlastním životem. Když si ho od Dursleyoví odvedli lidé kteří mu řekl že jsou z nějakého dozoru pro mládež a že ho dají k jeho novému opatrovníkovi. Harry si zatím snažil užít cestu Londým, když najednou byl před domem kde měl bydlet. Zhluboka se nadechl a vykročil. Kůže prasete se podobá té lidské proto se používá při nácviku tetování. Sherlock Holems, učinil ojednávku na nový experiment. Najednou uslyšel kroky na schodech. Klienti rozářil se jako dítě na vánoce. Když však otevřel dveře jeho výraz se změnil na vyjevený. "Vy jste pan Holmes" řekl boubelatá žena a rázně mu potřásla rukou " jsme tu ve věci vašeho bratrance Harryho Pottera" dokončila ve stejně rázném duchu. Než stačil cokoliv udělat žena s menšín mužem, který působil nezdravím dojmem a za nimi malý chlapec v pytlových šatech, který působil jako by ho ukradli. Asi hodinu mu tam oba vysvětlovali trochu upravenou verzoi Harryho příběhu a to že je jeho příbuzný a taky to že by u něho měl zůstat. Když odešli tak na sebe oba asi minutu zmateně zírali. Harry měl pocit že si spolkl jazyk. Muž na něj upřel oči. " Je ti deset, tvůj bratranec tě rád trápí a ty mu věštšinou utečeš a nesnášíš jeho oblečení " řekl s nezájmem Sherlock ve kterém ovšem hlodalo něco jiného právě se měl starat od desetileté dítě, přitom najít Moriartyho. Harry si v duchu říkal, že chtěl nějakohé tajemného příbuzného ale vážně, ne lebku na parapetu a něco co vypadlo jako lidský zbytek v lednici a on měl fakt prostřílenou zeď. Sherlock mezetím esemeskoval s Johnem aby co nejdřív došel domů že tady mají zásadní problém. Chřipka, nachlazení, chřipka, rýma poležte si doma paní - celý den John měl pocit že se zblázní. Když mu však zavrněl telefon že je zásadní problém tak čekal minimálně Moriartyho s Moran v závěsu na pohovce jak na Sherlocka miřej pistolí.