Zas jako kruh někdy jako spirála

Já vím slibila sem že nebudu psát o sobě, ale nějakm i to nejde. V posledních dnech se toho udála spousta. Můj život nějak nemůžu být v normálním rytmu, takže buď jsem šťastná a spokojená nebo pravý opak nebo řeším problémy nad kterými by zmatkoval kde kdo. Temné pohledy a stekávání s nepřátely. Dialogy o nočních můrách a podpostelových příšerách. Ty mi z kouta fandí a přou se o mém úspěchu v předem prohraných akcí a ometání pavučin a luxování koberců. Jsem milá a umím pohled holčičky z hororru, takže některé bitvy mi vyhrát jdou u jiných ztratím hlavu. Asi se mi brzo odkutálí pod stůl. Omezuji výpravydo neznáma a dělám lepší činnosti, takže bych měla dostat pochvalu a hlavu nasadit zpátky na své místu. Unikání spirálovitost některých věci, stalo se a teď se to opakuje. Chování jedinců je mi taky nepochopitelné. Pořád neodzdobuju stromek a cukroví je pořád na míse žádný spěch. Mám ráda pocit radosti když dojdu z knihovyn a pocit nešťatsnosti ze zítřka ale zas nadšení z večera.